Hlavní obsah

Rusko si klade nesplnitelné požadavky v duchu sovětské školy. Na Západě totiž vždycky někdo ustoupí

Trojstranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA v Dauhá přinesla jediný pozitivní výsledek - má se dojednat zatím největší výměna válečných zajatců. Podle hosta podcastu Novinek Zbytečná válka, odborníka na mezinárodní vztahy Vlastislava Břízy, se s Moskvou přesto jednat má, i když je zřejmé, že Rusko válku ukončit nechce.

Záznam: Zbytečná válka 12.11.Video: Novinky

Článek

„Je dobře, že podobná jednání probíhají. Je vždy lepší, když se znesvářené strany setkávají. Každé setkání může aspoň trochu obrousit hrany,“ řekl Bříza.

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij ovšem dal v Abú Zabí jasně najevo, že Rusko trvá na maximalistických požadavcích, jimiž jsou nejen odstoupení celého Donbasu, ale také vytvoření bezpečnostního koridoru v Sumské a Charkovské oblasti, což znamená, že ruské požadavky sahají za čtyři oblasti na východě Ukrajiny.

Odmítá ústupky, jak plyne z jeho slov, „kam vstoupila noha našeho ruského vojáka, to je naše“ a z dodatku, že Rusko „obsadí každý centimetr své země“.

„Svědčí to o tom, že Rusko v tuto chvíli válku ukončit nechce. Proto má takové maximalistické požadavky. Velmi dobře ví, že Ukrajina si při své bojeschopnosti, odhodlání a morálce nemůže dovolit podobné oběti,“ řekl Bříza.

Důvodem není pouze to, že pás pevností na Donbasu zadržuje ruský postup k Dněpru, ale je tu i otázka morálky: „Ve chvíli, kdy téměř pět let bojujete a úspěšně bráníte nějaké území, tak se ho nemůžete vzdát pro nic za nic, protože vám to zlomí páteř.“

Ruské požadavky na Evropu

Rusko navíc požaduje, aby se v Evropě vytvořila nová bezpečnostní architektura a situace se vrátila před rok 1999, kdy se NATO rozšířilo o Českou republiku, Polsko a Maďarsko. V nově přijatých aliančních zemích by neměly být základny NATO a působit tam alianční vojáci. S tímto požadavkem přišlo Rusko ještě před velkou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Pro evropské země jsou podobné požadavky nepřijatelné, ale říci to nemohly. Na žádost Moskvy nebyly k jednáním připuštěny. Bříza však vidí i chyby na straně Evropy: „Pokud nenajde společného vyjednavače, tak to k ničemu nepovede. Evropa musí být sama aktivní, musí něco dělat a musí být jednotná, jinak se může rozhodovat o nás bez nás.“

Odborník vysvětlil, proč Rusko klade nesplnitelné požadavky, i když vyčerpává své síly: „Po desítky let je základním stavebním kamenem ruských vyjednávacích představ Gromykova škola diplomacie - požadovat maximum, chtít dokonce víc, než jsme schopni získat jinak než u jednacího stolu. Protože na západě se najde vždycky někdo, kdo nám ustoupí.“

Za chybu považuje expert, že se před jednání nezvýšil tlak na Rusko a naopak mu bylo umožněno vyvézt naftu do USA: „Taktika Spojených států není šťastná, protože agresorovi nabízejí ústupky, zatímco zemi, která je pod útokem, vystavují tlaku, aby ustoupila. To je za mě špatně.“

Írán rozšiřuje konflikt do světa

Ukončen není ani konflikt USA s Íránem. V Hormuzském průlivu opět hořely nákladní lodě. „I v Íránu s velkým napětím očekávali výsledky voleb v USA. Interpretují je jako své vítězství, protože se ukázalo, že voliči odmítli politika Donalda Trumpa. Írán je ochoten otevřít Hormuzský průliv, nicméně výměnou za zrušení americké ekonomické blokády a zrušení některých sankcí,“ uvedl Bříza.

Výběr článků

Načítám