Článek
Příspěvek sdílel na svém facebookovém profilu Aleš Svoboda, který různé lži a dezinformace sdílí opakovaně, jako například v souvislosti se zdravotnickým střediskem na Ukrajině. Svoboda se v příspěvku o bombardování Plzně ptá, proč k bombardování došlo, když už o nic nešlo? Novinky se události věnovaly už v rámci projektu Rok osvobození a na Svobodovu otázku existuje poměrně snadná odpověď.
Co se vlastně 25. dubna před 80 lety stalo? K západočeskému městu se blížilo 276 bombardérů, jejichž cílem byla jedna z posledních německých zbrojovek, tedy plzeňská Škodovka. Vzdušný poplach byl vyhlášen jedenáct minut po desáté hodině dopolední. Dělníky varovalo i vysílání BBC, kde byla zpráva o chystaném bombardování oznámena zhruba hodinu předem. První bomby začaly padat před půl jedenáctou na Lochotín, o dvacet minut později i na samotnou továrnu.
Škodovka jela na plné obrátky
Pětadvacátého dubna ještě nikdo nevěděl, jak dlouho válka potrvá. Americké vedení žilo v představě, že existuje jakási alpská pevnost. Hitler byl ještě naživu. Konec války se zjevně blížil, ale nebylo jasné, kdy nastane. Plzeňská Škodovka byla zároveň jednou z posledních velkých fabrik, které stále na plné obrátky pracovaly pro potřeby Říše. Ve Škodovce se vyráběly plamenomety, kanóny nebo stíhače tanků Hetzer.
Německý tankový stíhač Hetzer Video: Novinky
Československé vedení, konkrétně zpravodajská služba, v březnu 1945 poskytlo přehled toho, co se ve Škodovce vyrábí. Uvedlo, že je namístě továrnu bombardovat. Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR dokonce našel v archivu dokument, ve kterém československá vláda a její představitelé o bombardování žádali americké ozbrojené síly, což uvedl v rozhovoru pro Novinky.
Bez padlých německých vojáků zahynulo během náletu 67 lidí, z toho jen šest v továrně. I to ukazuje na snahu dát o náletu vědět dopředu. V továrně bylo zničeno 28 budov.
Už v době války, ale zejména krátce po ní bylo bombardování zneužito komunistickou propagandou. Američané byli vylíčeni jako někdo, kdo místo toho, aby pomohl v Praze na barikádách, útočí na budoucnost československého hospodářství. Protektorát byl přitom poslední částí nacistického Německa, kde fungovaly zbrojovky a kde se vyrábělo syntetické palivo.
Nepodlehněte dojmu, že se o těchto událostech nemluví, jak tvrdí Svoboda ve svém příspěvku. Důkazem budiž třeba projekt Novinek Rok osvobození, který připomíná události posledního roku druhé světové války.
Moderátorka Anežka Hněvkovská věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových mailech a temných zákoutích internetu.
Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě.
Anežka v dubnu 2025 vystřídala před kamerou Tonyho Havlíka, který se bude věnovat vlastním projektům, a tým Řetězáku mu v nich přeje hodně úspěchů.
Odebírejte Řetězák také v podcastových aplikacích, zapněte si upozornění a žádný díl vám neuteče. Poslechněte si také naše další podcasty: