Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
„Vzhledem k nemožnosti nasadit velké množství útočících vojáků nepřítel doslova zasypává naše obranné pozice útoky malých útočných skupin. V důsledku toho je většina těchto útoků neúspěšná a vede ke ztrátám mezi útočníky. Podle svědectví jednoho válečného zajatce připadá na jeden úspěšný útok osm neúspěšných. Všechny jsou doprovázeny velkými ztrátami na životech,“ napsal Zalužnyj.
Ve stejnou dobu zveřejnil ruský investigativní server Važnyje istorii (Důležité příběhy) podrobnou analýzu dopadu ruské války na obyvatele Tomské oblasti na západě Sibiře.
„Nemám chuť odjíždět, střílet a nevidím důvod, proč bych měl brát život jiným lidem,“ napsal 23letý Nikolaj Kokšarov z Tomsku na síti VKontakte v září 2022.
Následně minimálně každý čtvrtý mobilizovaný z regionu zahynul, byl pohřešován nebo utrpěl zranění. Jedenáct procent mobilizovaných, 236 osob, zahynulo, téměř čtvrtina z nich během prvního roku po zahájení mobilizace. Ta zasáhla venkovskou část oblasti 2,7krát silněji než města.
Kirill ze Šegarského okresu dostal povolávací rozkaz ke svým dvacátým narozeninám. „Přijedu domů, vystoupím z autobusu, projdu kolem vojenského úřadu a zavolají na mě: ,Tady máš povolávák’, řekl Kirill pro Důležité příběhy. Před mobilizací přitom pracoval jako prodavač v supermarketu a byl si jistý, že ho do války nepošlou: „Byl jsem obyčejný záklaďák. Ani nevím, co je to válka. Nevyškolili mě.“
Kirill měl štěstí, zůstal naživu. Osmadvacetiletý dělník dřevozpracujícího závodu Sergej Kandakov zahynul. Jak řekla jeho vdova Julie pro Důležité příběhy, odjel z Tomsku 30. září 2022. Nejprve byli mobilizovaní odesláni do Rostova na Donu a později převezeni do polního tábora, kde poprvé dostali zbraně. „Zavolal mi a rychle řekl: ‚Teď nás odvezou, dostali jsme samopaly‘,“ popisuje Julie poslední rozhovor. „Ptám se: ‚Naučili vás tam alespoň něco, vysvětlili vám něco?‘ On říká: ‚Ne, absolutně nic.‘“
Podle jedné z verzí Sergej spolu s dalšími mobilizovanými zahynul po neúspěšném pokusu jít do boje. „Chápali, že nepřežijí, ale velitel jim přikázal jít až do konce,“ řekla vdova.
Nikolaj Kokšarov, kterého jsem zmínil na začátku článku, strávil na frontě téměř tři roky. V roce 2022 psal, že nevidí smysl v zabíjení jiných lidí. V únoru 2025 už měl jako motto fejkovou citaci Alexandra Suvorova: „Člověk, který miluje své bližní, člověk, který nenávidí válku, musí nepřítele dorazit, aby po jedné válce nezačala další.“
Potrava pro děla se v Rusku svému osudu zatím nevzpouzí.