Zase čtyřicítky. Do Evropy míří další vlna veder

Jižní polovina kontinentu může mít v tomto týdnu podle některých modelů až o více než 10 °C tepleji, než je v tomto období obvyklé.

Velmi teplý vzduch se nachází nad severní Afrikou, kde měly v minulém týdnu až skoro 50 °C. Tento teplý vzduch by se v průběhu týdne měl začít dostávat do Evropy. Nejprve nad Pyrenejský poloostrov, ke konci týdne dále do střední Evropy a nakonec až na Balkán.

Už v polovině pracovního týdne by mohlo být ve Španělsku místy kolem 40 °C, což je na začátek září i pro jih Pyrenejského ostrova nadprůměr. Ke konci pracovního týdne by teploty měly stoupat ke čtyřicítce také na jihu Francie.

Maximální teploty kolem 38 °C se budou objevovat ke konci pracovního týdne a o víkendu v Itálii a o víkendu a počátkem příštího týdne může být až ke 40 °C i na Balkánském poloostrově, třeba v Bosně a Hercegovině nebo Srbsku.

Situace ve střední Evropě je zatím ještě nejistá. Podle některých scénářů by se teplý vzduch mohl dostat do většiny Evropy a vysoce nadprůměrně teplé počasí by tak bylo ve většině Francie, v Německu, Rakousku, Švýcarsku a také v Česku.

Teploty v Česku by tak mohly zejména v pátek stoupat až k tropickým 30 °C a vysoké teploty by se mohly objevit i v příštím týdnu. Průměr maximálních teplot začátkem září v Česku je přitom kolem 21 °C.

Ovšem druhá možná varianta ukazuje, že by mohlo převážit cyklonální počasí nad severem Evropy, které by mohlo způsobit průnik chladnějšího vzduchu ze severu mnohem jižněji. To by znamenalo teploty i o 10 °C nižší než u první varianty.

Pravděpodobné také je, že bude Česko teplotně rozdělené. Část Česka (nejspíše jižní polovina) bude mít teploty nad průměrem a druhá část republiky bude mít teploty značně nižší, i podprůměrné (spíše severní nebo severovýchodní část).

Zejména západní Evropa letos zažila několik velmi intenzivních vln veder. Absolutní národní rekordy byly překonány v Česku, Německu, Rakousku, Dánsku, Maďarsku i na Slovensku. Spousta zemí zaznamená také nejspíše nejteplejší léto v historii měření.

V důsledku vysokých teplot a také nedostatku deště trápilo značnou část Evropy i velké sucho. Na svá historická minima se dostaly i velké řeky, jako Rýn nebo Dunaj. V důsledku velkého sucha se vyskytovaly také ničivé lesní požáry.