Hlavní obsah

Vlna veder přepsala historické tabulky. Data potvrzují její mimořádnost

Vlna veder, která v Česku trvala od 18. června do 2. července, patřila k nejdelším a nejintenzivnějším v historii měření v Česku. Přinesla nové absolutní teplotní rekordy a na řadě míst trvala až dva týdny. Analýza historických dat ukazuje, že výjimečná byla nejen extrémními teplotami, ale také svým časným nástupem i délkou.

Foto: Milan Malíček, Novinky

Teploty se během letošní vlny veder šplhaly ke 40 °C.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Letošní vlna veder v Česku trvala od 18. června do 2. července a teploty při ní výrazně přesáhly 40 °C, čímž překonaly dosavadní absolutní maximum.
  • Na mnoha místech se zařadila mezi pět nejdelších v historii měření, přičemž její průměrné i absolutní maximální teploty byly nejvyšší mezi dlouhými epizodami.
  • Vlna veder byla výjimečná i načasováním, neboť nejdelší červnové epizody v historii trvaly maximálně šest dní, zatímco letošní trvala více než dvojnásobně dlouho.
Článek

Vlna veder začala na některých místech v Česku už ve čtvrtek 18. června. Už během prvních dní dosáhla výrazné intenzity a některé stanice naměřily teploty nad 35 °C, které definují takzvaný supertropický den.

Na začátku následujícího týdne se sice přechodně ochladilo, ale na několika stanicích teploty stále překračovaly 30 °C. Ve druhé polovině týdne se začalo znovu výrazně oteplovat a tato mimořádně dlouhá a intenzivní vlna veder vyvrcholila během víkendu 27. a 28. června, kdy teploty na některých místech vystoupaly nad 40 °C.

Ještě 1. července na většině území Moravy a Slezska zaznamenali tropický den a na jižní Moravě vystoupaly teploty lokálně i nad 35 °C. Posledním dnem vlny veder se nakonec stal 2. červenec, kdy byla teplota 30 °C naměřena v jihomoravské Strážnici.

Srovnání s historickými vlnami veder

Analyzovali jsme data vybraných stanic v Česku, abychom zjistili, jak významná byla letošní vlna veder ve srovnání s těmi historickými. Vlnu veder jsme přitom definovali jako období s alespoň třemi po sobě jdoucími tropickými dny s teplotami nad 30 °C. Její intenzitu jsme hodnotili podle délky, průměrných i absolutních maximálních teplot.

V analýze jsme se zaměřili především na stanice Doksany v Polabí a Lednice na jižní Moravě, které dobře reprezentují oblasti v Česku nejčastěji postižené vedry bez výrazného vlivu městského tepelného ostrova.

Co se týče délky, historickým tabulkám v Čechách nejčastěji vévodí vlna veder z přelomu července a srpna 2018. Na stanici v Doksanech se teplota nad 30 °C udržela neuvěřitelných 18 dní v řadě. Srpnové vlny veder v letech 2015 a 2023 trvaly o tři dny méně.

Doksany
Začátek vlny vederKonec vlny vederDélka vlny vederPrůměr maximaAbsolutní maximum
23. 07. 201809. 08. 20181833,937,9
02. 08. 201516. 08. 20151534,638,9
12. 08. 202326. 08. 20231532,635,6
01. 08. 200314. 08. 20031433,038,3
18. 06. 202629. 06. 20261235,741,9
21. 07. 199401. 08. 19941235,238,0
28. 08. 202408. 09. 20241233,136,3
18. 07. 200628. 07. 20061134,937,3
10. 08. 202418. 08. 2024932,335,8
04. 08. 200412. 08. 2004931,633,9

Na Moravě a ve Slezsku naopak událost z roku 2018 překonává více než třicet let stará epizoda z roku 1994. Nejen v Lednici, ale také v Brně nebo Ostravě trvala 17 dní. Na druhém místě je v Lednici vlna veder z roku 2018 se 16 dny a za ní následuje rok 2015 se 14 dny.

Letošní událost však za rekordními epizodami nijak výrazně nezaostává. V Doksanech se zařadila mezi pět nejdelších vln veder v historii měření a v Lednici obsadila dokonce třetí místo. Právě jižní Moravu letos trápila vedra nejdéle, lokálně až dva týdny.

Intenzitou i načasováním nemá obdoby

Přestože se letošní vlna veder délkou nestala rekordní, v řadě dalších ohledů se zapisuje na první místo historických tabulek. Nejvýraznější jsou absolutní maxima, která na mnoha stanicích přepisovala rekordy. V Doksanech navíc v neděli 28. června naměřili 41,9 °C, což představuje nové absolutní maximum pro Česko.

Výběr článků

Načítám