Článek
Ve městě Neapoli na řeckém ostrově Kréta naměřili ve čtvrtek po páté hodině ráno letních 25,3 °C. Zároveň jde o vyšší teplotu než byla na stanici přes den. Přitom průměrná lednová maximální teplota vzduchu se na Krétě pohybuje kolem 15 °C.
Přirozený denní chod teplot, jaký známe i v Česku, v těchto dnech na severu Kréty neplatí. Uplatňuje se tu takzvaný fénový efekt. Teplota tak spíše záleží na aktuální rychlosti větru. V 5:20, kdy byla nejvyšší teplota naměřena, zrovna silně foukalo, což způsobilo tak vysokou teplotu během noci.
Za tak vysokou teplotou však nestojí jen fén, ale samozřejmě i nadprůměrně teplá vzduchová hmota, která se v oblasti Řecka nacházela. V nejbližších dnech však pronikne studený vzduch i do těchto oblastí.
Studený arktický vzduch ovlivňuje teploty ve většině Evropy včetně Česka. Už od pondělí jsou na mnoha místech střední i západní Evropy i přes den teploty pod nulou a v noci silně mrzne.
Aktuální situace je také velmi bohatá na sníh. Pod sněhovou pokrývkou leží zhruba 70 % Evropy, což je nejvíce za poslední roky.
Princip fénového efektu
Fén je teplý suchý padavý vítr na závětrné straně horských překážek (například v Alpách). Na návětrné straně hřebene dochází k nasycení vystupujícího vzduchu a v některých případech i k vypadávání srážek, což se na závětrné straně projevuje oteplením vysušeného vzduchu při jeho nenasyceně adiabatickém sestupu.
V důsledku toho může rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor dosahovat až desítky °C. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane. Fén však může nastat i bez vypadávání srážek na návětrné straně pohoří, a to především u nižších horských hřebenů. Na území ČR se může projevit například v závětří Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků.
