Hlavní obsah

V Evropě panují obrovské rozdíly teplot, přesahují 50 °C

Evropa je na přelomu ledna a února svědkem mimořádně výrazných teplotních kontrastů. Zatímco severní a východní část kontinentu zaplavil arktický vzduch, teplé atlantské proudění zahřívá Středomoří. Teplotní rozdíly jsou i na relativně malém kontinentu obrovské – přesahují 50 °C.

Foto: Windy

Evropa rozdělená na abnormálně teplou a studenou část. Teplotní rozdíly v pondělí ráno dosahovaly 50 °C.

Článek

O neobvykle velkém teplotním rozdílu napříč Evropou, dosahujícím až 40 °C, informoval už o víkendu Český hydrometeorologický ústav. Na začátku týdne se však „teplotní nůžky“ rozevřely ještě více, jak upozornili meteorologové ze společnosti Kachelmannwetter.

V pondělí v 9 hodin ráno středoevropského času naměřili ve středním Finsku −35 °C, zatímco v jižním Španělsku bylo 17 °C. Ještě výraznější, téměř šedesátistupňový rozdíl vyšel při srovnání s pobřežím Černého moře v Turecku, kde ve stejnou dobu bylo 23 °C. Přestože je ale tato oblast Finsku geograficky blíže, neleží už v Evropě.

Mimořádně velký teplotní kontrast je často patrný i v jednotlivých zemích. Například polští meteorologové naměřili v pondělí v šest hodin ráno v Suwałcích na severu země -27,7 °C, kdežto v Zakopaném na jihu země bylo „pouze“ -5,5 °C. Rozdíl tak přesáhl 20 °C.

To poukazuje na výrazné teplotní rozhraní procházející střední Evropou. Podobné rozdělení kontinentu na studený sever a teplý jih je sice běžné, ale současné rozdíly jsou opravdu extrémní.

Rekordní mrazy i povodně

Hlavní příčinou je přítomnost velmi studené vzduchové hmoty v severní a východní Evropě, kde panují doslova arktické podmínky. Teploty na řadě míst klesají pod −30 °C a ani přes den nestoupají nad −10 °C. Nejvíce zasaženým regionem je Pobaltí, kde padají v posledních letech vzácné „studené“ rekordy.

Tyto podmínky jsou ve výrazném kontrastu se Středomořím, kde naopak teploty stoupají vysoko nad dlouhodobé průměry a lokálně dosahují jarních 20 °C. Příčinou jsou četné tlakové níže, které do regionu přinášejí teplé západní až jižní proudění.

Počasí zde však není zdaleka idylické. Tlakové níže totiž přinášejí také bouře a výrazné frontální systémy s vysokými úhrny srážek a silnými nárazy větru. Pyrenejský poloostrov po povodních z minulého týdne čekají v následujících dvou týdnech další přívaly deště.

Polární vír opět oslabuje

A jak je na tom Česko? To se aktuálně nachází na hranici mezi teplým a studeným vzduchem, což nám přináší teplotně i srážkově relativně průměrné počasí.

V následujících dnech by měl teplý vzduch postupně zvítězit nad studeným i v dalších evropských regionech. Nejen v Česku se tak oteplí a přijde obleva. Arktický vzduch však i nadále zůstane nad severní Evropou připraven na další propad do jižnějších oblastí.

Letošní zima je v důsledku jevu La Niña a oslabeného polárního víru ve znamení výrazných teplotních výkyvů. Ty vytvářejí extrémní kontrasty napříč severní polokoulí. Modely navíc v únoru naznačují možné rozdělení polárního víru, což by mohlo tento trend dále posílit.

Výběr článků

Načítám