Článek
„Každý rok jsem věděl, že ledu bude čím dál méně, ale každý rok jsem byl šokován, o kolik méně ledu tam nahoře bylo,“ řekl deníku Guardian ředitel Geografického institutu Antona Melika Matija Zorn. Zánik ledovce podle něj představuje ztrátu důležitého zdroje dat a ukazatele klimatických změn.
Vědci sledují triglavský ledovec od roku 1946, kdy pokrýval plochu asi 14 hektarů. Odhaduje se, že na konci 19. století mohl mít rozlohu ještě mnohem větší - kolem 40 hektarů. V průběhu 20. století však postupně tál a v posledních letech se tání ještě zrychlilo. Jen mezi lety 1983 a 2003 přišel ledovec o 93 procent své rozlohy.
V posledních pěti letech, včetně tří nejteplejších let v historii měření v Evropě, zbývající led roztál a zbyl jen na několika izolovaných místech. Poslední kusy ledu měly na konci léta jen několik metrů. Nejnovější fotografie z druhé poloviny října podle Guardianu potvrzují, že už zde žádný led nezůstal. To, že ledovec opravdu nejspíš úplně roztál, potvrdil Novinkám i zdroj z Geografického institutu Antona Melika.

Triglav vyfocený 19. října po roztátí posledního ledovce
Klimatická změna
Po roztátí triglavské masy zbývá ve Slovinsku jen poslední ledovec Skuta, který ale také rychle mizí.
Ledovce rychle tají i v dalších částech Alp. Jen letos roztálo ve Švýcarsku 5,5 procenta jejich objemu, přičemž za posledních 5 let zmizela pětina ledovců v zemi.
Za rychlým táním ledovců je klimatická změna, jež přináší stále se zvyšující teploty a méně sněhových srážek v zimě. Vědci se shodují, že za současný rychlý růst globálních teplot je zodpovědný člověk, zejména jde o spalování fosilních paliv.

Triglavský ledovec v roce 1905

