Článek
Letošní srpen ve Středomoří překonal původní rekordní hodnotu 28,1 °C ze srpna 2024. Průměrná odchylka od průměrných povrchových teplot vody byla letos v srpnu 1,9 °C.
Během srpna byla naměřena i nejvyšší denní povrchová teplota vody ve Středozemním moři. 14. a 15. srpna byla průměrná teplota 28,5 °C.
Rekordně teplé bylo zejména západní Středomoří, kde byla teplota moře často o více než 7 °C vyšší než je obvyklé. Jedna z bójí u pobřeží Mallorky dokonce naměřila teplotu 33 °C, což je rekordní naměřená hodnota ve Středozemním moři.
Průměrné denní povrchové teploty vody Středozemního moře
Podle zprávy organizace Mercator Ocean International, která informuje o teplotách oceánů a moří a mořských vlnách veder, mělo v srpnu až 90 % povrchu Středozemního moře nadprůměrné teploty vody.
Srpen byl zároveň nejteplejším srpnem i na globální úrovni. Světové oceány měly průměrnou povrchovou teplotu vody 21,1 °C, což je o jednu desetinu více než zatím rekordní srpen 2023.
Světové oceány jsou aktuálně velmi teplé i díky silnému jevu El Niño, díky kterému má velká část rovníkového Pacifiku vysoce nadprůměrné teploty povrchových vod.
Hrozí medikán
Kvůli extrémně vysokým teplotám vody je ve Středozemí nahromaděná energie, která může způsobit vznik silných bouří.
Dokonce by mohlo dojít i ke vzniku medikánů, což jsou výrazné tlakové níže, které svým vzhledem připomínají hurikány. Při současných vysokých teplotách hladiny moře je mnohem větší pravděpodobnost, že by tento jev mohl vzniknout, než kdyby byla teplota moře kolem průměrných hodnot.
Tyto cyklóny by mohly přinést výrazné deště do pobřežních oblastí Středozemního moře, což může způsobit záplavy, případně sesuvy půdy.
Co je medikán a jak vzniká?
Za medikán se v meteorologii považuje tlaková tlaková níže s charakteristikami tropických hurikánů. Název jevu vznikl složením slov Mediterranean (Středomoří) a hurikán. Na družicových snímcích medikán svým tvarem připomíná běžnou tropickou cyklonu, v jejímž středu se nachází výrazné oko s klidným a slunečným počasím. Oproti běžným tlakovým nížím, kde se nachází teplá a studená fronta, medikán tvoří pouze teplé jádro obklopené prstencem silného větru.
Na rozdíl od hurikánů mají medikány slabší projevy a zabírají menší rozlohu. Obvykle se vytvoří maximálně 2× ročně na konci léta a svými projevy zasáhnou zejména území Itálie, Řecka nebo Turecka.
Základní podmínkou vývoje medikánu je nadprůměrně prohřátá hladina moří, která bývá na sklonku léta a v zimě teplejší než vzduch. Studené severní proudění nad vyhřátou vodou a velký rozdíl teplot podporuje výstupné pohyby vlhkého teplého vzduchu, čímž dochází k rozvoji srážkově bohaté kupovité oblačnosti a bouřek.
Příkladem může být medikán Ianos, který v září 2020 zasáhl Řecko, Krétu, jižní Itálii a částečně i Egypt. Na ostrově Kefalonia přesáhl srážkový úhrn 600 mm. Vítr v bouři dosahoval rychlosti až 158 km/h a způsobil škody na domech a infrastruktuře ve výši 100 milionů dolarů. Medikán zapříčinil rozsáhlé záplavy, vyvracel stromy a poničil úrodu bavlny. Běsnění medikánu si tehdy vyžádalo 4 lidské oběti.
