Článek
Bóje Dragonera západně od španělského ostrova Mallorca patří státní službě Puertos del Estado, která spravuje tamní přístavy. Pokud se naměřená hodnota 33 °C potvrdí, půjde o nejvyšší teplotu mořské hladiny zaznamenanou na bóji ve Středozemním moři.
Podle španělského portálu Meteored España byl navíc dosavadní rekord o více než jeden stupeň nižší. Satelitní měření sice v minulosti zaznamenala vyšší teploty, ale ani ty nedosáhly 33 °C. Výjimečná hodnota z Dragonery se tedy bude muset ověřit.
Teploty nad 30 °C jsou na otevřeném moři v této části Středomoří považovány za mimořádné a dosud se objevovaly jen lokálně během nejsilnějších mořských vln veder. Hodnoty kolem 33 °C jsou běžnější spíše pro Perský záliv nebo některé části Rudého moře.
La bouée de Dragonera, située à l'ouest de l'île de Majorque, en Espagne, a relevé une température de 33 °C pour les eaux de surface cet après-midi !
— Meteociel (@meteociel) August 5, 2026
Si cette mesure est confirmée, il pourrait s'agir du record de température le plus élevé jamais mesuré par une bouée en… pic.twitter.com/BW5WwWwz1M
Srpen bývá obdobím, kdy Středozemní moře dosahuje nejvyšších teplot, v průměru kolem 26 až 27 °C. Už letos v červenci ale průměrná teplota celého moře překročila 28 °C.
Zásobárna tepla i vlhkosti
Po krátkém ochlazení na přelomu července a srpna teploty opět rychle rostou. Podle dat organizace MEDMOS dosáhla ve středu průměrná teplota Středozemního moře znovu 28 °C, což představuje rekordní hodnotu pro toto datum. Oproti dlouhodobému průměru je moře teplejší o 1,7 °C.
Nejvyšší teploty panují především v západním a středním Středomoří, kde se většina oblasti nachází ve fázi velmi silné mořské vlny veder. U Baleárských ostrovů, Sardinie i západního pobřeží Itálie moře místy dosahuje nejvyšší, tedy extrémní kategorie mořské vlny veder.
Nejde přitom jen o krátkodobé oteplení povrchu. Červenec byl s odchylkou +1,91 °C nejteplejším v historii měření. Neobvykle vysoké teploty přetrvávají už několik týdnů a zasahují rozsáhlou část Středozemního moře, což výrazně zvyšuje dopady na počasí i mořské ekosystémy.
Rozpálené Středozemní moře funguje jako obrovská zásobárna tepla i vlhkosti. Dokud nad jižní Evropou přetrvává tlaková výše, projevuje se to především velmi teplými nocemi na pobřeží, protože voda ani po západu slunce téměř nechladne.
Jakmile se však do oblasti dostane chladnější vzduch, může se nahromaděná energie rychle uvolnit. Výsledkem bývají velmi intenzivní srážky a lokální záplavy. Právě mimořádně teplé Středozemní moře je jedním z faktorů, které v posledních letech přispívají k extrémním podzimním srážkovým epizodám v Evropě.
