Článek
Nadprůměrně teplé je letos skoro celé Středozemní moře, nejvíce nad průměrem jsou však teploty v západním Středomoří.
Teplota zde je o více než 6 °C vyšší, než je v tomto období obvyklé, a v některých oblastech je dokonce nejvyšší v historii měření.
Teploty vody dosahují až 30 °C, a to v oblastech Baleárských ostrovů, ale také kolem Sicílie. To jsou hodnoty, které jsou srovnatelné nebo i vyšší než ve východním Středomoří u pobřeží Egypta nebo Turecka, kde bývají obvykle teploty vyšší než na západě.
K vysokým teplotám moří pomáhají vlny veder na souši, které byly v červnu v západní i střední Evropě extrémní. Rekordní vedra pokračují na Pyrenejském ostrově a ve Francii také v červenci. Nad 40 °C teploty poslední dny stoupají také na Sardínii a na Sicílii.
Oteplující efekt funguje i opačně. Zejména v pobřežních oblastech zažívají lidé čím dál teplejší noci. Blízkost chladnějšího oceánu i při vlnách veder ochlazovala pevninu alespoň přes noc, ale s rostoucí teplotou moří rostou také noční teploty, což má negativní důsledky na zdraví obyvatelstva.
Nadprůměrně teplý je i Atlantský oceán u pobřeží Evropy. Absolutní teploty jsou zde však nižší, zhruba kolem 15 až 25 °C, podle oblasti.
Teplé jsou i oceány
Rekordně teplé jsou i světové oceány. Průměrná teplota oceánů je v polovině července o 0,5 °C vyšší než je průměr pro toto období a je nejvyšší pro toto období od začátku měření v roce 1982.
To odpovídá dlouhodobému trendu oteplování, který je velmi dobře patrný. Letos k vysoké teplotě oceánů pomáhá také efekt jevu El Niño, což značí nadprůměrně vysoké teploty v oblasti rovníkového Pacifiku. Podle předpovědí by mělo být letošní El Niño extrémně silné.
Teplejší oceán má dalekosáhlé dopady. Vyšší teploty oceánu udržují atmosféru déle teplou, dodávají bouřím další energii a zvyšují odpařování, čímž zvyšují riziko extrémních srážek a povodní. Oteplování oceánů také přispívá ke zvyšování hladiny moře a tání ledu a zatěžuje mořské ekosystémy.
