Švýcarské obci hrozí katastrofa. Rozsáhlý skalní masiv nad ní se dal do pohybu

Švýcarský Kandersteg leží v Bernských Alpách v nadmořské výšce kolem 1200 metrů a má přibližně 1300 obyvatel. Zatímco do jeho okolí míří turisté za horskou krajinou a jezerem Oeschinen, nad obcí se nachází nestabilní část horského svahu známá jako Spitze Stei.

Podle agentury AP odborníci její pohyb sledují už několik let. Nestabilní skalní masiv má podle odhadů objem přibližně 15 až 20 milionů metrů krychlových. Přestože odborníci očekávají spíše jeho postupné rozpadání, vyloučit nelze ani podstatně větší sesuv.

Jak vážné mohou podobné události v Alpách být, ukázal loňský květen. Nad vesnicí Blatten v údolí Lötschental se tehdy zřítil skalní masiv na ledovec Birch. Masa horniny a ledu se následně dala do pohybu a zasypala většinu obce. Obyvatelé byli naštěstí před katastrofou evakuováni.

Situaci v Kanderstegu nelze podle odborníků jednoduše srovnávat s Blattenem. Nestabilitu svahu ale úřady berou vážně. Také zde se do pozornosti dostávají změny vysokohorského prostředí, které urychluje oteplování klimatu.

Jedním z faktorů ovlivňujících stabilitu horských svahů je permafrost, dlouhodobě zmrzlá půda, horniny a sedimenty. Led vyplňující pukliny ve skalách přitom přispívá k jejich stabilitě. S rostoucími teplotami ale permafrost postupně rozmrzá.

„V horách a v nezpevněných sutinách je spousta ledu. Jakmile tento led roztaje, horské svahy se stávají čím dál nestabilnějšími,“ vysvětluje profesor Markus Stoffel, který se na Ženevské univerzitě zabývá klimatickou změnou a přírodními riziky.

Ve Švýcarsku zároveň rychle ustupují ledovce. Jen v roce 2025 ztratily podle monitorovacího programu GLAMOS další tři procenta svého objemu a za posledních deset let přišly téměř o čtvrtinu. Ústup ledovců může rovněž destabilizovat horské svahy, protože mizí masa ledu, která je po dlouhou dobu podpírala.

Obyvatelé Kanderstegu s rizikem počítají. Úřady svah monitorují a mají připravené evakuační plány, informace dostávají také návštěvníci oblasti. Padající kamení z okolních svahů přitom místní pozorují už dlouhá léta.

„Víme, že se to děje, ale nebojíme se. Úřady se snaží přijmout všechna možná opatření. Ale pořád je to příroda a člověk nikdy neví,“ říká obyvatelka Kanderstegu Brigitte Jüniová.

Kandersteg i loňská katastrofa v Blattenu připomínají, jak se mohou rizika v evropských velehorách měnit. Sesuvy a skalní řícení jsou přirozenou součástí vývoje Alp, rostoucí teploty, tající permafrost a ustupující ledovce ale mohou podmínky ovlivňující stabilitu horských svahů dále zhoršovat.