Článek
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se s pylovou alergií potýká přes 40 % Evropanů, v České republice se během posledních osmi let podíl zvýšil z 20 na téměř 30 %. Nejdráždivější alergen je sice teď na přelomu května a června už téměř na všech místech odkvetlý, přidávají se ale trávy a byliny.
Pro alergiky to znamená, že se musí dál vyhýbat určitým oblastem, myslet na preventivní opatření a mít u sebe příslušné léky nebo přírodní prostředky, které jim uleví. „Pylová alergie je projev alergické rýmy. Typicky je to vodnatá rýma, případně zarudlé spojivky a mohou tam být i další projevy na kůži nebo projevy dechové,“ říká Jana Vydláková, vedoucí Ambulance klinické imunologie a alergologie IKEM.
Běžná pylová sezona trvá od února do října, letos ale začala dřív. „Vzhledem k tomu, že byl velmi teplý leden, už na jeho konci začala na některých místech kvést líska. Únor byl naopak velice chladný, takže se kvetení pozastavilo. V březnu pak kvetla líska a začala se přidávat olše. Krátký časový interval mezi nimi představoval pro alergiky větší nápor,“ hodnotí začátek letošní sezóny klimatoložka a fenoložka Lenka Hájková z biometeorologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
O víkendu budou teploty šplhat ke 30 °C a počasí zhorší pylovou zátěž.
Jako nejkritičtější období pro pylové alergiky se obvykle uvádí květen, kdy kvete hned několik alergenů najednou, ale květnem to nekončí. „Myslím si, že pro alergiky je kritičtější období, kdy kvete bříza, která letos kvetla víceméně v normálu, ve druhé polovině dubna. Květen je kritický, protože už kvetou trávy, které máme všude kolem sebe.“
Rostliny pořád pokračují ve vývoji. V poslední době zaznamenáváme takzvané druhé jaro.
Zároveň se přidávají jehličnany. Sice nejsou alergologicky tak významné, ale pylu mají opravdu hodně. Navíc se díky vzdušným vakům přenášejí na velké vzdálenosti. Pyl borovice až stovky kilometrů, pyl smrku na desítky kilometrů.