Článek
Klimatická změna přináší do Česka oteplení, zejména v centrech měst je díky tepelnému ostrovu města mnohem větší teplo než v okolí, což se projevuje hlavně v noci. Jak je možné to řešit ve městech a jak konkrétně to Praha řeší?
Městský tepelný ostrov vzniká akumulací tepla do betonu, asfaltu a budov, které ho v noci sálají zpět do okolí. Chybějící vegetace a voda navíc brání přirozenému ochlazování odpařováním (evapotranspirací). Praha se tímto problémem zabývá prostřednictvím systémového dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu.
Magistrát apeluje na systematické sázení stromořadí v ulicích (např. v rámci rekonstrukcí náměstí a ulic). Testuje také vysazování odolnějších typů dřevin (tzv. „stromy budoucnosti“), které lépe snáší horko a sucho. V okrajových částech pak vznikají nové příměstské lesy a revitalizují se městské parky.
Obnovují se meandry potoků (např. Rokytka, Botič), zakládají se nové rybníky a nádrže, které zadržují vodu v krajině, při obnově chodníků a parkovišť se využívá vsakovací dlažba namísto nepropustného asfaltu.
Jak je to třeba v případě nových budov?
Pražské stavební předpisy přímo stanovují povinnost počítat při nové výstavbě se stromořadími, zelenými střechami a zadržováním srážkové vody. Existují podrobné manuály pro výsadbu stromů v ulicích a hospodaření s dešťovou vodou, které například řeší podzemní sítě tak, aby kořeny měly dostatek prostoru a vláhy.
Klimatická změna přináší také extrémy, jako delší období sucha nebo přívalové povodně. Jak se Praha připravuje na tyto extrémy?
Praha na extrémy počasí reaguje kombinací technických opatření a přírodě blízkých řešení. Při nových stavbách i rekonstrukcích (např. náměstí či ulic) navrhuje budování retencí, vsakovacích pásů a přímé zavlažování kořenových systémů stromů.
Dřívější narovnaná betonová koryta se mění na přirozené meandry se slepými rameny a tůněmi, které udržují vlhkost v krajině. Praha testuje a vysazuje druhy stromů, které lépe snáší dlouhá období bez srážek i znečištěné městské prostředí. Takové klimaticky odolné stromy se pak stanou základem pro novou budoucí generaci městských stromů v Praze. Díky tomu můžeme být o 15 až 20 let napřed před tím, než by se tyto druhy dostaly na trh běžnou, ale daleko pomalejší cestou poptávky a nabídky.
Jaké konkrétní nové stromy se v Praze vysazují?
Potřebujeme stromy, které jsou odolné vůči vysokým teplotám a suchu, ale zároveň v zimě nezmrznou. Nejde o žádné palmy nebo exotické druhy, ale vybíráme stromy například ze Severní Ameriky nebo Střední Asie. Třeba na Ovocném trhu roste speciální odrůda jilmu, která je odolnější než běžný jilm.
Když se mluví o zeleni a zadržování vody v krajině, tak se používá pojem modrozelená infrastruktura, co to vlastně je?
Modrozelená infrastruktura je propojená síť přírodních a přírodě blízkých prvků ve městech i volné krajině, která kombinuje zelené prvky (rostliny, stromy, půdu) a modré prvky (vodu a hospodaření s ní). Jejím hlavním cílem je nahradit tradiční „šedou infrastrukturu“ (asfalt, beton, trubky) takovými řešeními, která napodobují přirozený koloběh vody a udržují ve městech příjemnější klima.
Modrozelená infrastruktura funguje jako houba. Způsobilé povrchy (propustná dlažba, vegetační pásy) umožňují vodě vsáknout do půdy a doplnit podzemní vody. Voda ze střech a zpevněných ploch se zachycuje v nádržích nebo dešťových záhonech a využívá se pro zálivku. Stromy a rostliny nasávají vodu z půdy a odpařují ji listy, čímž fungují jako přirozená klimatizace.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady modrozelené infrastruktury v Praze?
Při celkové revitalizaci dolní i horní části Václavského náměstí, náměstí Jiřího z Poděbrad, ale i na dalších místech, se budují nová stromořadí s využitím tzv. strukturálního substrátu - pod povrchem je prostor naplněn porézním materiálem, který zachycuje srážkovou vodu a drží ji u kořenů; stromy mají dostatek místa pro růst, neničí dlažbu a dešťová voda neodtéká do kanalizace, ale slouží k přirozené závlaze a chlazení ulice.
Dříve napřímené koryto potoka Rokytka v Hloubětíně a Libni bylo přebudováno zpět na přírodě blízký meandrující tok - vznikla nová slepá ramena, tůně a průlehy, které při bleskových deštích zachytí velké množství vody. Vlhkost se v krajině drží déle, což ochlazuje okolní prostředí.
Dále vznik podzemních retenčních nádrží spojených se vsakovacími průlehy a dešťovými záhony. Srážková voda tak z okolních komunikací nestéká hned do čistírny odpadních vod, ale prosakuje do dešťových záhonů osázených trvalkami. Ty ji přirozeně filtrují a odpařují zpět do ovzduší.