Hlavní obsah

Polární vír zkolaboval. Rekordně brzy

Nad Arktidou došlo k historicky nejčasnějšímu náhlému stratosférickému oteplení, při kterém zkolaboval polární vír. Dosavadní rekord byl přitom překonán o více než dva týdny. Modely nyní naznačují, že by se narušení mohlo v následujících týdnech projevit také v počasí nad Evropou.

Foto: www.severe-weather.eu

Ilustrační vizualizace pronikání studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek.

Článek

Na možný rekordně brzký kolaps polárního víru meteorologové upozorňovali už několik týdnů a tento týden k němu skutečně došlo. Potvrzují to údaje o rychlosti a směru větrů ve stratosféře, kde se v chladné části roku nad Arktidou vytváří rozsáhlý polární vír.

Za normálních okolností je tato cirkulace poměrně stabilní a pomáhá udržovat velmi studený vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Nyní však do stratosféry pronikly výrazné planetární vlny z troposféry, které vír deformovaly a oslabily.

Náhlý obrat

Podle analýzy meteorologa Andreje Flise ze Severe Weather Europe nastal rozhodující okamžik mezi 10. a 11. listopadem, kdy se ve výšce kolem 30 kilometrů obrátilo proudění ze západního na východní. Právě tento obrat je hlavním kritériem takzvaného náhlého stratosférického oteplení (SSW).

Tento jev přitom obvykle nastává až v lednu nebo únoru, kdy je polární vír plně vyvinutý. Podle dat z reanalýzy ERA5, jejíž záznamy začínají v roce 1959, dosud žádné hlavní SSW nenastalo před 28. listopadem. Dosavadní rekord z let 1968 a 2025 tak byl překonán o 18 dní.

Foto: www.severe-weather.eu

Rekordně časný obrat proudění ve stratosféře (černá křivka) ve srovnání s předchozími zimami.

Vzhledem k mimořádně časnému výskytu SSW je obtížné odhadnout, jaké bude mít následky. Podle Flise se však nyní začínají objevovat první signály možného ovlivnění nižších vrstev atmosféry.

Otevře se cesta arktickému vzduchu?

Účinky SSW se totiž mohou postupně šířit do troposféry, kde ovlivňují počasí. Tento proces může měnit polohu a zvlnění tryskového proudění, které má zásadní vliv na rozložení tlakových útvarů také nad Evropou a severním Atlantikem.

Modelové předpovědi nyní naznačují možné zesílení blokujících tlakových výší a přechod k záporné fázi severoatlantické oscilace (NAO) na přelomu listopadu a prosince. To by mohlo usnadnit pronikání studeného vzduchu z Arktidy do středních zeměpisných šířek.

Kromě aktuálních předpovědí Flis zkoumal také podobné situace pomocí klimatických simulací. Zaměřil se na kombinaci časného SSW, jevu El Niño a západní fáze proudění v rovníkové stratosféře.

Foto: www.severe-weather.eu

Klimatické simulace naznačují na přelomu listopadu a prosince možné ochlazení Evropy v důsledku narušení polárního víru.

Studený vzduch do Evropy

Výsledky ukazují tendenci k vyššímu tlaku vzduchu nad severní Kanadou a Grónskem, zatímco nad Evropou se objevují oblasti nižšího tlaku. Tato kombinace může podporovat severní proudění a příliv studenějšího vzduchu do Evropy.

Simulace tak naznačují možné ochlazení a příznivější podmínky pro sněžení, zejména ve střední Evropě. Zda rekordně brzké narušení polárního víru skutečně ovlivní nástup zimy v Česku, však zůstává nejisté.

Přestože Flisovy klimatické simulace ukazují poměrně výraznou tendenci k ochlazení Evropy, aktuální předpovědní modely jsou zatím podstatně zdrženlivější.

Výběr článků

Načítám