Článek
Meteorologické sucho
Nejobecnější je vnímáno sucho jako dlouhé období bez deště. To se nazývá sucho meteorologické. Meteorologický slovník říká, že vzniká následkem dlouhých nebo často se opakujících suchých období, přičemž důležitou roli hrají i další faktory, především výpar.
Podstatný je také vztah k dlouhodobému normálu. Sucho může nastat i když prší, ale jen ve velmi malém množství oproti běžným srážkám v daném období. Důležitá je také teplota. Čím vyšší teplota, tím vyšší výpar. Proto jsou s rostoucí globální teplotou sucha stále častější.
Informace o spadlých srážkách vydává v pravidelném měsíčním hodnocení Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který také zhodnotí aktuální hodnoty v porovnání s historií.
Aktuálně můžeme mluvit o meteorologickém suchu, protože v minulém týdnu od 18. do 24. května spadlo v Česku jen osm procent normálu srážek pro toto období (2 mm) a tento týden také skoro nepršelo. První polovina května sice měla více deště, ale duben byl druhý nejsušší v historii, když spadlo jen 33 procent normálu (13 mm).
Půdní sucho
Meteorologické sucho může v delším horizontu způsobit další druhy sucha. Když je velký nedostatek srážek, může se to projevit i snížením vlhkosti v půdě. Nedostatek půdní vlhkosti se pak označuje jako půdní sucho. Kromě srážek má u tohoto sucha vliv také druh půdy, co na dané půdě roste a také teploty. Při vyšších teplotách půda rychleji vysychá. Vodu v půdě může ovlivňovat také člověk svou činností.
Nedostatek vlhkosti v půdě má vliv na růst rostlin, a to zejména na jaře. Ovlivněny tím jsou též zemědělské plodiny. V případě půdního sucha mohou být plodiny poškozeny a výnosy z plodin poté mohou být nižší. Proto se toto sucho nazývá také zemědělské.
Intenzitu půdního sucha lze sledovat například na portálu Intersucho.cz, kde lze sledovat i konkrétní dopady sucha na zemědělství či lesy a také zde jsou předpovědi sucha.
Aktuálně v Česku zažíváme i výrazné půdní sucho, což se projevuje už i na zemědělských plodinách. Předpokládá se, že kvůli poškození suchem by mohly být v některých oblastech snížené výnosy na plodinách až o 40 procent.
Podle ČHMÚ se nejvýraznější projevy sucha vyskytují v severozápadních Čechách ve vrstvě 0–100 cm, kde se vyskytuje extrémní sucho a vlhkost půdy se blíží hodnotám bodu vadnutí.
Hydrologické sucho
Dalším druhem je hydrologické sucho. To nastává, když vodní toky a vodní nádrže mají velmi málo vody. Opět se hodnotí stavy vod v porovnání s dlouhodobým průměrem. Záleží také na tom, jestli porovnáváme například měsíční hodnoty nebo čtvrtroční či roční, podle toho se hodnocení sucha může lišit.
Jak jsou na tom s vodností řeky, vodní plochy a také podzemní vody, monitoruje ČHMÚ na svém hydrologickém portálu. Přímo na sucho se zaměřuje projekt HAMR, který je spravovaný Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka (VÚV) a ČHMÚ. Na jeho stránkách lze najít kromě informací o hydrologickém suchu také meteorologické a zemědělské sucho.
V současnosti spousta řek, zejména v Čechách, má malé průtoky, které hydrologové kategorizují jako sucho. Velmi nízká je také hladina podzemních vod. U hlubokých vrtů jsou podle ČHMÚ dokonce duben a květen 2026 z hlediska celé ČR měsíci s vůbec nejhorším stavem (největší zápornou odchylkou od měsíčního normálu) od počátku hodnocené řady, tedy od roku 1991. Vody v přehradách zůstává zatím dost.
Socioekonomické sucho
Posledním stadiem sucha je socioekonomické sucho. To nastává v extrémních případech, kdy už je v krajině tak málo vody, že to ovlivňuje lidskou činnost v průmyslu a ve službách.
Například je málo vody pro výrobu energie ve vodních elektrárnách nebo je nedostatek vody pro průmyslovou výrobu náročnou na vodu. Studny vysychají a často jsou zaváděny opatření k šetření vodou, což se dotýká i služeb a člověka jako jednotlivce. Kromě meteorologického a hydrologického sucha může k tomuto stavu přispět také nehospodárné chování společnosti ohledně vody a vodních zdrojů.
Taková situace ještě zatím není, ale počátek toho už by se dal vysledovat. Některé menší vodní elektrárny na malých vodních tocích se v průběhu května kvůli nízkým průtokům v řekách musely zastavit. Předpovídané deště o víkendu a v příštím týdnu by však mohly v tomto směru pomoci.
Srážek je v Česku stále zhruba stejně, ale přesto jsou sucha stále častější. Je to dáno hlavně růstem teplot, což způsobuje také vyšší výpar. Navíc rozložení srážek je více nerovnoměrné, a to jak v prostoru, tak v čase. Díky rostoucím teplotám je také v zimě méně sněhu, který by zejména na jaře při svém tání pomáhal krajině se zásobami vody.
V budoucnu tedy hrozí i socioekonomické sucho, které už dopadá na většinu společnosti.
