Článek
Česko má za sebou sérii tropických dní a slunečné dny s minimem deště. Ve středu překonala rekordní teplotu pětina stanic měřících alespoň 30 let. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 31,9 °C. První tropický den tohoto roku přišel v sobotu a nejvyšší teplotu za celou vlnu veder zaznamenali v úterý v Doksanech (32,7 °C).
To značně zhoršilo situaci ohledně sucha, jak hydrologického, tak i půdního. Problém se suchem je však letos dlouhodobější a už začíná mít plošný dopad i na zemědělce.
„V letošním roce první negativní hlášení přicházela už zhruba od konce března. Zima byla poměrně slabá na srážky a také byl poměrně teplý začátek jara. Kvůli tomu často nebyly porosty v dobrém stavu,“ řekla Novinkám bioklimatoložka a členka týmu Intersucho Lenka Bartošová.
Propady až o 40 procent
Nejprve si zemědělci stěžovali na sucho spíše lokálně, ale postupně se situace zhoršovala a aktuálně jsou hlášení z celého Česka, že výnosy na plodinách budou kvůli suchu sníženy. Expertní odhady uvádějí, že v některých oblastech se očekávají propady na výnosech kvůli poškození suchem až o 40 %.
„Jedná se především o obiloviny, okopaniny, případně také kukuřici. Jak ozimé plodiny, tak také ty jarní, které začaly růst v průběhu této sezóny,“ vysvětlila Bartošová.
S nedostatkem vody v půdě se potýkají zemědělci stále častěji. „Aktuální data potvrzují, že situace není dobrá ani letos. Zemědělci sice mohou vodu doplňovat prostřednictvím závlah, jde však o finančně velmi náročné řešení. Na řadě míst to navíc ani není možné, protože chybí infrastruktura nebo povolení,“ komentoval situaci pro ČTK prezident Agrární komory Jan Doležal.
Upozornil také na to, že sucho nezpůsobuje jen pomalejší růst plodin. „Rostliny jsou oslabené a náchylnější k dalším stresovým faktorům, jako jsou škůdci nebo jarní mrazy,“ dodal Doležal.
Také mluvčí Zemědělského svazu Michal Procházka míní, že závlahy nejsou plošným řešením. Využívají se hlavně u produkce s vyšší přidanou hodnotou, například u zeleniny, sadů nebo chmele. „U obilovin nebo řepky se závlahy nevyužívají kvůli vysokým nákladům na vodu, energie, techniku, pracovní sílu i infrastrukturu,“ uvedl pro ČTK.