Nad Středomořím sílí cyklóna. Může se stát medikánem

Hluboká tlaková níže neboli cyklóna se vytvořila v noci na pondělí mezi Maltou a severní Libyí. Právě nad otevřeným mořem jsou aktuálně její projevy nejsilnější. Při svém dalším postupu však přinese výrazná rizika také pobřežním oblastem Evropy a Afriky.

Už v pondělí ráno se nad italskou Sicílií a Kalábrií, Maltou a pobřežím Libye tvořily četné bouřky. V dalších hodinách mohou přibývat další. Hlavní nebezpečí představují přívalové srážky a silné poryvy větru, ojediněle také krupobití nebo vodní smrště.

Podle modelových výstupů by se měla cyklóna přesouvat dále na východ. V úterý může zasáhnout další východní pobřeží Libye a Řecko, zejména Krétu, Peloponéský poloostrov a ostrovy v Jónském moři. Později může ovlivnit i další řecké ostrovy a část Turecka a Egypta.

Cyklóna bude dále sílit a existuje i šance, že by se z ní mohl stát medikán. Na rozdíl od klasického nízkotlakého systému se studeným jádrem se podobně jako u hurikánů v jeho středu vytvoří teplé jádro a stane se tak tropickým systémem, často s okem v jejím středu.

Podle některých modelů je pravděpodobnost, že se systém vyvine do medikánu, poměrně vysoká, přestože převažují výstupy, které naznačují, že takového statusu nedosáhne. Medikány jsou však obvykle silnější než klasické cyklóny, a proto je potřeba nejistý vývoj dále sledovat.

Hlavní příčinou tvorby silné podzimní cyklóny nebo medikánu nad Středomořím je obvykle střet chladného a teplého vzduchu. Jednou z podmínek je obvykle po létě stále teplé moře. Právě mezi Maltou a Libyí teploty mořské hladiny dosahují kolem 30 °C.

Pak už jen stačí vhodná povětrnostní situace. Ta přišla s výrazným ochlazením v Evropě, které na jih kontinentu přineslo chladný vzduch nad teplé moře, což podpořilo vznik nízkotlakého systému s některými tropickými charakteristikami.