Na podzim se překvapivě vrátí La Niña. Zasáhne i Česko

Meteorologický podzim sice začíná až za více než měsíc a na detailnější předpověď počasí je stále ještě dost času, některé faktory ale už teď mohou napovědět alespoň o přibližném trendu počasí, který nás čeká.

Jedním z těchto faktorů je zajisté atmosférická a oceánská cirkulace, nazývaná jako El Niño – Jižní oscilace (ENSO). Jedná se o změny proudění v pacifickém oceánu, při kterých se střídá teplá (El Niño) a studená fáze (La Niña), jež mají celkem významný vliv na světové klima.

Aktuálně se během letošního léta ENSO nachází v takzvané neutrální fázi, díky čemuž je oceánské proudění stabilní. Nedávné výstupy navíc předpokládaly, že neutrální fáze se pozdrží o něco déle, a dokonce bude mít náznaky El Niña. Zdá se však, že přichází nečekaný obrat.

S velkou pravděpodobností lze na podzim očekávat návrat ke studené fázi ENSO, tudíž světové klima bude ovlivňovat La Niña. U většiny modelů panuje shoda, že nás čeká slabá nebo mírná La Niña, pouze model ECMWF dává přednost pokračování neutrální fáze. I tento model se však více přiblížil k verzi La Niña.

V několika posledních dekádách bylo podzimní a zimní období pod vlivem chladné fáze ENSO. Z historických dat tak lze vyčíst určité trendy, které v takové fázi převládají a můžeme je srovnat s aktuálními simulacemi sezónních modelů ECMWF a NMME.

V minulých letech přinesla La Niña do Evropy obvykle chladnější počasí, zejména v její jižní až jihovýchodní polovině kvůli častým tlakovým nížím. Naopak mírně nadprůměrné teploty převažovaly nad Pyrenejským poloostrovem, Britskými ostrovy a Skandinávií v důsledku převažujícího západního nebo jižního proudění.

V tomto ohledu se aktuálně výstupy sezónních modelů na podzim příliš neliší. Minimálně rozložení tlakových útvarů souhlasí. Teploty vzduchu však přeci jen mohou být v důsledku klimatické změny vyšší než v předchozích letech.

Co se týče srážek, La Niña obvykle přináší spíše sušší podmínky. Výjimku tvoří pouze severozápadní část Evropy, která bývá pod vlivem častějších severoatlantických cyklon. I v tomto případě jsou modelové výstupy velmi podobné.

Česko by mělo patřit k evropským oblastem, kde bude vliv jevu La Niña menší. V minulosti zde obvykle převládalo klidnější teplotně i srážkově mírně podprůměrné počasí.

Pokud La Niña přetrvá do zimního období, její vliv bychom mohli mnohem více pocítit také v Evropě. Při tradičním rozložení tlakových útvarů se za chladné fáze ENSO často výrazně sníží úhrny sněhových srážek. Pouze výrazná změna povětrnostní situace nebo tryskového proudění může přinést více sněhu.

Hlavní efekt jevu La Niña na evropské počasí však obvykle spočívá v častějším narušení polárního víru. Ten se obvykle začne objevovat na podzim a ovlivňuje počasí na severní polokouli od listopadu do března.

Z historických dat je patrné, že v zimě dojde pod vlivem fáze La Niña k 75% šanci stratosférického oteplení a následnému oslabení až kolapsu polárního víru. K jeho narušení však dochází obvykle až ve druhé části zimy, čehož jsme byli svědky loni.

Slabý polární vír ve fázi La Niña častěji narušuje tryskové proudění, což vede k silné povětrnostní odezvě. V důsledku toho hůře zadržuje studený vzduch, který může pronikat z polárních oblastí do oblastí mírných šířek a přinášet významně podprůměrné teploty vzduchu.

V tuto chvíli není jisté, jak moc silná fáze La Niña nastane a jak dlouho vydrží. Pokud by se však na podzim a v zimě vyskytla, lze očekávat, že by mohla do Evropy přinést nižší teploty a méně srážek. Nicméně jedná se o  dlouhodobou prognózu, a proto je zapotřebí ji brát s rezervou. Mnoho faktorů ještě ovlivní konečnou podobu počasí v následujících měsících.