Článek
Meteorologické stanice napříč Islandem ve středu odpoledne a večer naměřily hodnoty přesahující 15 °C. Teploty pohybující se až 13 stupňů nad dlouhodobým průměrem se v těchto dnech vyskytují například i za polárním kruhem na severu Skandinávie nebo v Grónsku.
,,Nejvyšší teplota, 19,7 °C, byla změřena - předběžně - na stanici Bakkagerði na východním pobřeží Islandu. Pokud se tato teplota potvrdí, bude se jednat o vyrovnání absolutního prosincového rekordu z roku 2019 ze stanice Kvísker," informoval na sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav.
Příčinou extrémně vysokých teplot na Islandu je neobvyklé uspořádání tlakových útvarů nad evropským kontinentem. Nad východním Atlantikem a částí severní Evropy se rozprostírá mohutná tlaková výše, po jejíž zadní straně proudí velmi teplý vzduch z jižních směrů, který se dostává daleko k severu. Oteplení na některých místech subpolárního ostrova navíc umocňuje tzv. fénový efekt, jenž vzniká v závětří horských pásem.
Princip fénového efektu
Teplý a suchý fénový vítr vzniká za podmínky, kdy proudění musí překonat vysoký horský masiv (například Alpy). Při nuceném výstupu se vzduch až do úplného nasycení vodními parami ochlazuje o 1 °C na každých 100 výškových metrů. Ve chvíli, kdy v určité hladině dojde k tvorbě oblačnosti, se tento nasycený vzduch ochlazuje už jen o 0,6 °C na 100 metrů. Důvodem je fakt, že vlhký vzduch uvolňuje do atmosféry malé množství tepla a tím se zpětně mírně zahřívá.
Zatímco na návětrné straně horské překážky může vydatně pršet, v závětří hřebene se tento vzduch vysuší a začne klesat do údolí. Po rozpuštění oblačnosti se při sestupu ze svahů otepluje opět o 1 °C na každých 100 metrů poklesu. V závětří hor tak převládá slunečné a větrné počasí s teplotami až o 10 °C vyššími, než panují na opačné straně. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane.
V posledních desetiletích četnost výrazných teplotních odchylek na celém světě vzrůstá v souvislosti s probíhající klimatickou změnou.
