Článek
Za rychlým odtáním posledního sněhu stálo teplotně nadprůměrné počasí v závěru minulého týdne. Zatímco ještě v sobotu leželo na krkonošské Černé hoře (1297 m n. m.) sedm centimetrů sněhu, v neděli už zde zůstala jen nesouvislá pokrývka.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) trvalo období se souvislou sněhovou pokrývkou na této stanici pouze 130 dní (od 24. prosince do 2. května). Jde o nejkratší zaznamenané období od začátku měření v sezóně 2020/2021.
Ještě výmluvnější jsou však data z nedaleké Labské boudy (1320 m n. m.), kde měření probíhá už od roku 1979. Zde trvala souvislá sněhová pokrývka od 23. prosince do 28. dubna, tedy ještě kratší dobu.
Maximální výška sněhu přitom dosáhla 24. února pouze 102 centimetrů, což je druhá nejnižší hodnota v historii měření. Také březnové maximum 94 centimetrů patří k nejnižším vůbec. Právě v březnu bývá na našich horách sněhu nejvíce.
Výška sněhová pokrývky na Labské boudě v sezóně 2025/2026 ve srovnání s dlouhodobým průměrem
S výjimkou krátkých epizod v první polovině zimy tak byla výška sněhu na Labské boudě po většinu sezóny výrazně pod průměrem. Důvodem byla kombinace nadprůměrných teplot a malého množství srážek.
Nedostatek sněhu se netýkal jen Krkonoš, ale většiny českých hor. Pocítili to například běžkaři, pro které byla sezóna krátká a přerušovaná. Naopak skiareály těžily z příznivějších podmínek na začátku zimy, kdy dorazily sněhové srážky i mrazivé epizody.
Nízké zásoby vody ve sněhu se nyní promítají do silného sucha, které zasahuje velkou část Česka. V dubnu navíc spadlo v průměru méně než 40 procent obvyklých srážek. V následujících dnech by měly dorazit deště, které by situaci mohly alespoň částečně zmírnit.
