Článek
První měsíce letošního roku přinesly do Česka nadprůměrně teplé počasí. V dubnu se například teplota vzduchu pohybovala v průměru o necelé 2 °C výše, než je dlouhodobý normál z let 1991–2020.
Květen by však mohl být teplotně naprosto opačný. Podle ČHMÚ bylo v první polovině měsíce o více než 2 °C chladněji, než je na našem území v posledních letech běžné. Zavinilo to především převládající severní proudění, které k nám trvale přináší velmi chladný vzduch.
V následujících dnech to navíc nevypadá na nijak výrazné oteplení. Tepleji bude během příštího týdne pouze přechodně. V tuto chvíli se tak zdá, že vyjdou prognózy dlouhodobé předpovědi, která předpokládala teplotně podprůměrný měsíc květen.
Každý den mrazy
Mnohem více průkazné než průměrné hodnoty teploty vzduchu jsou ale počty charakteristických dnů. Příkladem může být mrazový den, který je charakterizován minimální teplotou vzduchu klesající pod bod mrazu, tedy pod 0 °C.
Právě mrazový den byl zaznamenán zatím každý den od 1. května 2025 alespoň na jedné stanici na našem území. Přestože mrazy nejsou v Česku během května nijak neobvyklé, letos bylo mrazových dnů mnohem více, než je běžné.
Nejchladnějším dnem byl zatím 9. květen, během kterého zaznamenalo mrazový den dokonce 70 procent stanic. Průměrná teplota se navíc pohybovala o více než 6 °C pod dlouhodobým průměrem.

Průměrné denní teploty vzduchu v první polovině května 2025 ve srovnání s normálem
Nejvíce mrazových dnů bylo v květnu na stanici Kořenov, Jizerka v Jizerských horách, celkově jich bylo třináct. Teploty vzduchu se v horských oblastech velmi často dostávaly hluboko pod bod mrazu. Nejnižší hodnotu minimální denní teploty vzduchu zaznamenaly 10. května stanice Kvilda-Perla a Rokytská slať na Šumavě, a to konkrétně −10,3 °C.
Netradiční ledové dny
Zatímco však mrazové dny nejsou v našich končinách ve druhé části jara nijak neobvyklé, ledové dny už jsou daleko vzácnější. Ledový den je charakterizován maximální denní teplotou nedosahující hodnoty 0 °C, a v daný den tedy panuje celodenní mráz.
Letošní květen přinesl hned čtyři takové dny. Ty byly zaznamenány v období 5.–8. května na naší nejvýše položené meteorologické stanici Sněžka, Poštovna (1602 m n. m.) v Krkonoších.
Takový počet ledových dnů je v květnu poměrně vzácný, naposledy byl zaznamenaný v roce 2021. Během posledních tří let však byl ledový den v květnu jen jediný, a to v roce 2023. Loni a v roce 2022 nebyl žádný.
Přízemní mrazíky i sucho
Květen nicméně přinesl mráz i do níže položených oblastí Česka, a to v podobě přízemních mrazíků, které od začátku měsíce trápí nejen ovocnáře a zemědělce. Dobrou zprávou je, že v dalších dnech nás čeká více oblačnosti, a tak riziko přízemních mrazíků ustoupí.
🌡 Dnešní noc opět s přízemními mrazíky.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) May 16, 2025
⚠️Ty se objevovaly na více místech v souvislosti s tím, jak na naše území proudí studený vzduch od severu, uklidnil se vítr a během noci byla zmenšená oblačnost. Od severu se během noci postupně zatahovalo, a tak ustupovaly, ale nad ránem… pic.twitter.com/2ErkZ1caIS
Česko však kromě mrazů trápí také sucho. Extrémním suchem je nyní zasažena zhruba čtvrtina území, třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha, uvádějí odborníci z projektu Intersucho.
I zde by však mohla změna charakteru počasí prospět. Studená fronta totiž přinesla po dlouhé době tolik potřebné srážky. Pršet (a na horách i sněžit) by mělo i o víkendu, srážkové úhrny však nebudou příliš vysoké a je otázka, jak moc dokážou současné sucho zmírnit.