Hlavní obsah

Mráz každý den. Květen se letos vymyká

3:42
3:42

Poslechněte si tento článek

Letošní květen zasáhl území ČR netradičně chladným počasím. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl každý den od začátku května zaznamenán jako mrazový den. Česko také trápí četné přízemní mrazíky a sucho. Změna charakteru počasí by mohla přinést zmírnění těchto jevů.

Foto: Profimedia.cz

Česko prožívá mrazivý květen (ilustrační foto).

Článek

První měsíce letošního roku přinesly do Česka nadprůměrně teplé počasí. V dubnu se například teplota vzduchu pohybovala v průměru o necelé 2 °C výše, než je dlouhodobý normál z let 1991–2020.

Květen by však mohl být teplotně naprosto opačný. Podle ČHMÚ bylo v první polovině měsíce o více než 2 °C chladněji, než je na našem území v posledních letech běžné. Zavinilo to především převládající severní proudění, které k nám trvale přináší velmi chladný vzduch.

V následujících dnech to navíc nevypadá na nijak výrazné oteplení. Tepleji bude během příštího týdne pouze přechodně. V tuto chvíli se tak zdá, že vyjdou prognózy dlouhodobé předpovědi, která předpokládala teplotně podprůměrný měsíc květen.

Každý den mrazy

Mnohem více průkazné než průměrné hodnoty teploty vzduchu jsou ale počty charakteristických dnů. Příkladem může být mrazový den, který je charakterizován minimální teplotou vzduchu klesající pod bod mrazu, tedy pod 0 °C.

Právě mrazový den byl zaznamenán zatím každý den od 1. května 2025 alespoň na jedné stanici na našem území. Přestože mrazy nejsou v Česku během května nijak neobvyklé, letos bylo mrazových dnů mnohem více, než je běžné.

Nejchladnějším dnem byl zatím 9. květen, během kterého zaznamenalo mrazový den dokonce 70 procent stanic. Průměrná teplota se navíc pohybovala o více než 6 °C pod dlouhodobým průměrem.

Foto: ČHMÚ

Průměrné denní teploty vzduchu v první polovině května 2025 ve srovnání s normálem

Nejvíce mrazových dnů bylo v květnu na stanici Kořenov, Jizerka v Jizerských horách, celkově jich bylo třináct. Teploty vzduchu se v horských oblastech velmi často dostávaly hluboko pod bod mrazu. Nejnižší hodnotu minimální denní teploty vzduchu zaznamenaly 10. května stanice Kvilda-Perla a Rokytská slať na Šumavě, a to konkrétně −10,3 °C.

Netradiční ledové dny

Zatímco však mrazové dny nejsou v našich končinách ve druhé části jara nijak neobvyklé, ledové dny už jsou daleko vzácnější. Ledový den je charakterizován maximální denní teplotou nedosahující hodnoty 0 °C, a v daný den tedy panuje celodenní mráz.

Letošní květen přinesl hned čtyři takové dny. Ty byly zaznamenány v období 5.–8. května na naší nejvýše položené meteorologické stanici Sněžka, Poštovna (1602 m n. m.) v Krkonoších.

Takový počet ledových dnů je v květnu poměrně vzácný, naposledy byl zaznamenaný v roce 2021. Během posledních tří let však byl ledový den v květnu jen jediný, a to v roce 2023. Loni a v roce 2022 nebyl žádný.

Přízemní mrazíky i sucho

Květen nicméně přinesl mráz i do níže položených oblastí Česka, a to v podobě přízemních mrazíků, které od začátku měsíce trápí nejen ovocnáře a zemědělce. Dobrou zprávou je, že v dalších dnech nás čeká více oblačnosti, a tak riziko přízemních mrazíků ustoupí.

Česko však kromě mrazů trápí také sucho. Extrémním suchem je nyní zasažena zhruba čtvrtina území, třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha, uvádějí odborníci z projektu Intersucho.

I zde by však mohla změna charakteru počasí prospět. Studená fronta totiž přinesla po dlouhé době tolik potřebné srážky. Pršet (a na horách i sněžit) by mělo i o víkendu, srážkové úhrny však nebudou příliš vysoké a je otázka, jak moc dokážou současné sucho zmírnit.

Výběr článků

Načítám