Článek
Drsné a suché počasí zvyšuje slanost půdy a poškozuje historické památky v troskách měst, jako je Ur, rodiště biblického Abrahama, a Babylon, kdysi velkolepé hlavní město říší.
V Iráku je v důsledku klimatické změny stále větší sucho. Řeky Eufrat a Tigris mají stále méně vody. Častější jsou také prachové bouře.
Vysychání krajiny způsobuje větší slanost půdy a tato sůl poté pomáhá k rychlejší erozi starověkých staveb.
Z nedalekých ložisek soli mohou prosperovat těžaři, pro které je sušší klima výhodnější, avšak právě sůl z nedalekých ložisek narušuje historické stavby, které rychleji chátrají.
Velké problémy má prý severní strana zikkuratu v Uru. „Kombinace větru a písečných dun vede k erozi severních částí stavby,“ řekl pro Reuters archeolog z úřadu pro starověké památky v provincii Dhíkár Abdullah Nasralláh. Právě v této provincii se nachází starobylé město Ur.
Svatyně, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstává jedním z nejlépe dochovaných příkladů starověké mezopotámské architektury, která nabízí vhled do náboženských praktik a posvátných rituálů sumerské říše, kde vzkvétala jedna z prvních civilizací světa.
V ohrožení i archeologická naleziště starověkého Babylonu. Naléhavě vyžadují pozornost a obnovu, ale nedostatek finančních prostředků zůstává problémem, řekl agentuře Reuters generální ředitel iráckého ministerstva kultury a cestovního ruchu Montaser al-Hasnawi.
Země již prošla desetiletími válek, které ohrožovaly její historické stavby – od války s Íránem v 80. letech, přes válku v Perském zálivu na začátku 90. let, invazi vedenou USA v roce 2003, po níž následovalo povstalecké násilí, až po vzestup a pád Islámského státu.
Nejnovější výzvou je změna klimatu, která mění celý ekosystém země a ohrožuje nejen její zemědělskou budoucnost, ale také její historickou stopu.
