Je sucho, ale ne extrémní. Změna klimatu je ovšem rychlá, říká ředitel ČHMÚ

V březnu se Česko potýkalo s velmi podprůměrnými srážkami a duben, který dosáhl průměru, to také nezachránil. Žádné mimořádné lijáky nepřišly ani v květnu, přesto to se suchem ještě není tak hrozné.

„Z dlouhodobých normálů je to sucho mírné, a to jak půdní sucho, tak co se týká průtoků na tocích i hladin podzemních vod. Co se týče standardů odpovídajících dubnu nebo květnu, tak je té vody výrazně méně, než na toto období odpovídá,“ zhodnotil situaci pro Novinky Rieder.

„Stavy hladiny podzemních vod jsou podnormální, místy až silně podnormální. Průtoky vodních toků jsou podprůměrné a je tam mírný pokles,“ dodal s tím, že ale mohou přijít srážky, které to kompletně změní.

Víkendové srážky podle něj určitě pomohly, ale maximální úhrny byly zaznamenány na horách, a to přes 30 mm. V ostatních oblastech byly srážky jen okolo 10 mm nebo méně. To na návrat do normálu nestačí.

„Na druhou stranu, kdybychom tomu říkali extrémní nebo katastrofální sucho, tak to je nebezpečné, protože až skutečně přijde extrémní sucho, tak si lidé budou říkat, že se nic neděje, protože si představí to, co je teď,“ poznamenal ředitel ČHMÚ s tím, že ani nebyla vydána výstraha na sucho. „Snažíme se ty věci interpretovat, tak jak jsou, bez snahy vytvářet senzace,“ dodal.

Příkladem extrémního sucha je rok 2018, kdy lidem vysychaly studny a ovlivněny jím byly i některé zranitelné sektory hospodářství. Hladiny některých řek byly na historických minimech. S letošním rokem se to prý ale nedá vůbec srovnávat. Už i proto, že roku 2018 předcházely také suché roky, naopak rok 2024 byl srážkově nadnormální.

„Srážek je relativně málo, ale na druhou stranu, tím, že panuje relativně chladné počasí, tak to vegetace zvládá dobře,“ upozorňuje Rieder i na důležitou roli teploty vzduchu.

Kromě nedostatku srážek v některých měsících je ale dlouhodobým problémem nedostatek sněhu během zimy, který by pomohl zejména na jaře.

„Na doplnění zásob podzemní vody má u nás v Česku významný vliv sněhová zásoba ve středních polohách, a to letos nebylo. Že nebude sněhová pokrývka ležet ve středních a nižších polohách, čekáme i do budoucna“ dodává ředitel ČHMÚ.

Důležité je také rozlišovat více druhů sucha. Pokud dlouho neprší, jedná se o meteorologické sucho. Následky dlouhého období bez deště v kombinaci s dalšími faktory se pak dále kategorizují.

„Je sucho zemědělské, hydrologické a socioekonomické. První ovlivňuje zemědělskou produkci, druhé ovlivňuje průtoky v tocích a hladiny podzemních vod a to třetí už má dopad na obyvatelstvo a ekonomiku, třeba zásobování obyvatelstva pitnou vodou a na průmysl, energetiku, že je nedostatek vody třeba na chlazení elektráren,“ vysvětluje Rieder.

O socioekonomickém suchu se podle něj ani zdaleka hovořit nedá, o tom zemědělském a počínajícím hydrologickém ovšem ano. Ani tak podle Riedera není namístě hodnotit aktuální stav sucha jako extrémní.

Sucho hydrologické se projevuje na hladinách řek, které jsou na některých místech už velmi nízké. Jejich průtoky se pohybují pod 25 procenty normálního stavu. S tím souvisí i podprůměrné množství vody v mělkých vrtech.

„Mělké vrty jsou zpravidla v nivách řek. Poklesne-li hladina mělkých podzemních vod, poklesne i průtok v řekách. Tyto vody velmi rychle a velmi citlivě reagují na to, jaké jsou aktuální srážky a jak to právě teď vypadá,“ vysvětluje Rieder.

Hluboké podzemní vody ovlivňují aktuální meteorologické podmínky se zpožděním. Takže aktuální stav těchto vod nemá příčinnou souvislost s tím, jestli poslední dny pršelo nebo ne. Ohledně sucha jsou na tom aktuálně hladiny vod z hlubokých vrtů lépe než z mělkých.

Důležitou roli bude hrát do budoucna klimatická změna. „V ročním úhrnu srážek by mělo spadnout zhruba stejně jako teď, akorát že ty srážky budou intenzivnější, krátkodobější a budou delší sušší období a kratší ta srážkově vydatnější.“

Důležitou roli bude hrát také evapotranspirace. Jinými slovy to, kolik se vypaří vody ze zemského povrchu do atmosféry. S rostoucími teplotami se toto množství bude zvyšovat a evapotranspirace bude mít dramatický vliv na to, kolik budeme mít k dispozici vody.

Díky tomu, že letos v květnu jsou celkem nízké teploty, není ani evaporace vysoká a voda z krajiny se tolik nevytrácí. Kdyby byly teploty vyšší, mohlo by to být aktuálně se suchem horší.

Klimatická změna přinese rozdílné počasí, na které nejsme zvyklí, a budeme se muset přizpůsobit. „Očekáváme výrazný nárůst přívalových povodní z přívalových srážek, které se ale mnohem hůře předpovídají. Na to máme nástroj Indikátor přívalových povodní. Je to kombinace radarů se srážkoměry a s aktuální hodnotou nasycenosti půdního profilu,“ říká Rieder.

Tento nástroj varuje v případech, kdy hrozí riziko přívalových povodní na území konkrétní obce s rozšířenou působností.

„Byť se to nezdá, tak dochází k dramatickému nástupu změny. Nastupuje rychleji a intenzivněji, než jsme předpokládali. V rámci adaptace bude potřeba změna návyků i u zemědělců. Budou-li se tyto situace opakovat, což předpokládáme, a budou-li se opakovat čím dál častěji, tak budou muset začít pěstovat takové plodiny, které jsou vůči těmto situacím odolné a jsou schopné to zvládnout. Tím nechci říct, že by měli vysadit kokosové palmy. Na druhou stranu ty standardní oblasti, které jsme měli třeba za bramborářské, tak najednou se ukáže, že daleko lepší tam bude pěstovat jiné plodiny,“ říká Rieder.