Článek
Letošní léto znovu připomíná, jak náročné dokážou být epizody horkého počasí. Proč jsou právě vlny veder z vašeho pohledu tak důležitým tématem?
Vlny veder by tu byly i bez klimatické změny, avšak v důsledku klimatické změny můžeme nejen ve středoevropském regionu pozorovat, že přicházejí v rámci teplého půlroku dříve, jsou intenzivnější a delší. Tento trend bude s velkou pravděpodobností nejméně v dalších desetiletích pokračovat.
Ve svém výzkumu neposuzujete jen teplotu vzduchu, ale hlavně pocitovou teplotu. Proč je právě ta důležitější než údaj na teploměru?
Komplexní bioklimatické indexy, které pro zjednodušení můžeme nazvat pocitovou teplotou, zahrnují vliv záření, teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu a proudění vzduchu na celkovou tepelnou bilanci průměrného jedince obvykle za předpokladu mírné fyzické aktivity a odpovídajícího oblečení.
Právě tepelná bilance člověka, nikoliv samotná teplota vzduchu, přitom ukazuje, zda se organismus přehřívá a vzniká takzvaný stres z tepla, který představuje zejména pro starší a chronicky nemocné lidi riziko dalších zdravotních komplikací. Cílem adaptačních opatření by proto mělo být především omezit podmínky pro vznik tohoto stresu.
Města bývají během vln veder často označována za místa, kde se lidé cítí nejhůř. Proč je pobyt v ulicích během horkých dnů často výrazně nepříjemnější než ve volné krajině?
Tohle je takové klišé, které nemusí vždy platit. Je pravda, že ve městech naměříme zejména ve večerních a nočních hodinách vyšší teploty vzduchu než v jejich okolí. Zde mluvíme o takzvaném tepelném ostrovu města.
Během dne však tepelný komfort člověka ovlivňuje především sluneční záření. Na náměstích, parkovištích nebo jiných nezastíněných veřejných prostranstvích mohou být pocitové teploty skutečně mimořádně vysoké. Naopak v zastíněných ulicích kompaktní městské zástavby může být člověku příjemněji než například v okolní zemědělské krajině nebo menších sídlech, kde výška a hustota zástavby neposkytuje dostatečný stín.
Ve vašem výzkumu vycházejí jako jedno z nejúčinnějších adaptačních opatření stromy. Čím je jejich účinek tak výrazný?
Ve dne mohou stromy díky kombinaci zastínění a evapotranspirace snížit pocitovou teplotu až o pět až deset stupňů Celsia. Je ale potřeba zdůraznit, že jde o pocitovou teplotu, nikoliv o teplotu vzduchu. Skutečný ochlazující efekt přitom závisí na konkrétním druhu stromu, orientaci ulice i celkové konfiguraci zeleně a městské zástavby.
Zároveň upozorňujete, že stejné opatření může fungovat jinak během dne a jinak v noci. Jak je možné, že například stromy přes den pomáhají, ale v noci někdy zpomalují ochlazování města?
Stromy v nočních hodinách mohou snižovat efektivitu tepelného vyzařování povrchu do atmosféry a současně sami vyzařují teplo, které během dne akumulovaly. Mohou také omezit proudění vzduchu a tím zhoršit provětrávání lokality. I proto je potřeba nad umístěním každého stromu pečlivě přemýšlet.
Rozdíl mezi subjektivní vnímáním tepla (TSV), pocitovou teplotou (UTCI), radiační teplotou (MRT) a teplotou vzduchu (Tair) v městském prostředí
Nestačí tedy jednoduše vysadit co nejvíce stromů. Kde mají z hlediska tepelného komfortu největší přínos?
Jsem přesvědčený, že každou lokalitu je potřeba posuzovat individuálně. Z hlediska tepelného komfortu jsou vhodná například osluněné severní strany ulic orientovaných ve směru západ–východ. Na náměstích, kde by stromy rovněž dávaly smysl, ale někdy narážíme na odpor památkářů nebo architektů. Alternativou mohou být například demontovatelné stínící plachty.