Článek
Do malého pákistánského města Altit v pohoří Karákóram se letos v lednu vydali redaktoři agentury Reuters. Setkali se zde s jednadvacetiletou Aleenou Gulovou, kapitánkou místního hokejového týmu.
Možná to zní překvapivě, ale hokej má v této části severního Pákistánu tradici. Už několik let se zde koná turnaj Karakoram Interlude, který přitahuje týmy z celého regionu i turisty z jiných částí země. Místní však nemají žádnou hokejovou halu. Hraje se „postaru“ na přírodním ledě. Každou zimu jej obyvatelé vytvářejí na hladině městského bazénu a spoléhají přitom na silné mrazy.
Letos se zde však žádný zápas neodehrál. Ani přes opakované pokusy se pořadatelům nepodařilo vytvořit dostatečně silnou ledovou plochu. Zima byla příliš mírná.
„Zůstávali jsme vzhůru až do tří hodin ráno a dělali, co jsme mohli. Zimy jsou jiné než dříve, kdy všechno zamrzlo už v listopadu. Nicméně ani v lednu pořádně nezamrzlo,“ uvedla Gulová, která se do regionu vrátila po letech studií na univerzitě.
Ztracená zima
Organizátoři se nakonec rozhodli využít dva roky staré řešení. Přesunuli turnaj do Sostu, který leží severněji a přibližně o 400 metrů výše. Ani tam však podmínky nebyly ideální. Každý večer lili na kluziště vodu v naději, že noční teploty pomohou led zpevnit. Kvalita plochy ale zůstávala špatná.
„Když jsme dorazili na kluziště, led nebyl v dobrém stavu. Brusle i čepele holí se nečekaně zasekávaly. Týmy sice hrály, ale bylo to velmi těžké. Tohle jsme ještě nikdy nezažili,“ dodala Gulová.
Nejde však jen o sport. Teplé zimy s nedostatkem sněhu odrazují turisty z celého Pákistánu i ze zahraničí. Ti do oblasti běžně přijíždějí za zasněženými horami a zamrzlými jezery. Méně návštěvníků znamená nižší tržby pro hotely, restaurace i dopravce.