Článek
Nejnápadnější proměna je patrná ve Francii, na Pyrenejském poloostrově, Britských ostrovech, v Itálii i v částech střední Evropy včetně Česka. Vegetace zde během několika týdnů změnila barvu ze sytě zelené na žlutou až hnědou.
K podobným změnám sice dochází na našem kontinentu během léta přirozeně, změny však obvykle bývají mnohem pomalejší a méně výrazné.
Rychlou proměnu způsobila kombinace dlouhodobého nedostatku srážek, vysokých teplot a zesíleného výparu. Vegetace se dostala pod značný stres a na mnoha místech začala předčasně vysychat.
K rychlému zhoršení podmínek přispěla především mimořádně intenzivní vlna veder, která zasáhla Evropu na konci června. V řadě zemí teploty překračovaly 40 °C a padaly národní i místní absolutní teplotní rekordy.
Ve Středomoří budou vedra pokračovat
Ani první polovina července výraznější obrat nepřinesla. Ve velké části Evropy se dále prohluboval srážkový deficit a jihozápad kontinentu zasáhla už třetí výrazná vlna veder letošního roku.
Ještě na začátku tohoto týdne trápilo rozsáhlé oblasti Evropy extrémní sucho. Vyschlá vegetace zároveň výrazně usnadňuje šíření lesních požárů, jejichž počet v posledních dnech vzrostl zejména ve Středomoří.
Česko se potýká se suchem (porovnání začátku června a půlky července)
V následujících dnech by se mělo ve velké části Evropy ochladit a místy přibudou srážky, které mohou alespoň částečně zmírnit sucho. Ve Středomoří však vedra přetrvají a v západní Evropě se ani nadále neočekává větší množství srážek. Tamní vegetace proto pravděpodobně zůstane výrazně vysušená.
Podle vědců budou podobně dlouhé epizody horka a sucha v důsledku klimatické změny stále častější i intenzivnější. Tyto podmínky negativně ovlivňují zemědělství i přírodní ekosystémy a zároveň výrazně zvyšují riziko vzniku a šíření lesních požárů.
