Hlavní obsah

El Niño dosáhl nejvyšší teploty v historii měření

Hlavní sledovaná oblast El Niña dosáhla nejvyšší teploty za dobu dostupných měření. Současný jev přitom ještě zdaleka není na vrcholu, který se očekává až v závěru roku. El Niño dál rychle zesiluje a má tak značnou šanci stát se nejsilnějším v moderní historii pozorování.

Foto: NASA Worldview

Teplotní odchylky povrchu oceánů odhalují velmi silný jev El Niño v tropickém Pacifiku.

Článek

Podle předběžných dat NOAA OISST dosáhla 25. září průměrná teplota hladiny oceánu v oblasti Niño 3.4 hodnoty 29,822 °C. Překonala tím dosavadní maximum 29,815 °C ze 17. listopadu 2015.

Rozdíl je sice nepatrný a nejnovější data jsou zatím pouze předběžná, pozoruhodné je ale především načasování rekordu. Kalendář ukazuje teprve konec září, zatímco El Niño obvykle vrcholí až v závěru roku.

Už v průběhu září přitom padl rekord také v odchylce teploty v oblasti Niño 3.4 od dlouhodobého průměru. Denní anomálie dosáhla 3,05 °C a v následujících dnech se dostala ještě výše. Lze očekávat, že tyto hodnoty nebudou zdaleka konečné.

Letošní El Niño začalo ukazovat svou výjimečnost už na začátku léta. Od té doby mimořádně rychle zesílilo. V rozsáhlé části středního a východního tropického Pacifiku jsou nyní teploty mořské hladiny výrazně nad normálem, přičemž u pobřeží Jižní Ameriky lokálně odchylky přesahují i osm stupňů.

Foto: climatereanalyzer.org

Průměrné teploty hladiny oceánu ve sledované oblasti Niño 3.4 od roku 1982

Slabé pasáty i teplá voda v hlubinách

Jednou z příčin rychlého vývoje je výrazné zeslabení pasátů. Tyto pravidelné větry za normálních okolností vanou v tropickém Pacifiku od východu k západu a tlačí teplou povrchovou vodu směrem k Indonésii.

V posledních měsících se ale situace výrazně změnila. Podle analýzy portálu Severe Weather Europe zaznamenala rozsáhlá část rovníkového Pacifiku během července a srpna rekordně silné anomálie opačného, západního proudění. To pomáhá přesouvat teplou vodu směrem na východ, čímž El Niño dále posiluje.

Další zásoba tepla se nachází pod hladinou Pacifiku. V některých částech oceánu přesahují podpovrchové teplotní odchylky 10 °C. Značné množství mimořádně teplé vody se přesouvá k hladině oceánu a dále živí El Niño.

Modely čekají historický vrchol

Současné El Niño je tak na dobré cestě stát se nejsilnější takovou událostí v historii měření. Většina sezonních předpovědních modelů očekává další zesilování během podzimu a vrchol teplotní anomálie v oblasti Niño 3.4 přes 4 °C.

Analýzy klimatologa Zekeho Hausfathera upozorňují na možné výrazné dopady v různých částech světa. Některé regiony mohou zasáhnout extrémní srážky a povodně, jiné naopak výrazné epizody sucha. El Niño také může přispět ke zvýšení globální teploty vzduchu.

Na počasí v Evropě by podle něj neměl mít El Niño nijak výrazný vliv. Přesto z historických událostí lze vypozorovat, že zimy v době jeho působení zde bývají teplotně i srážkově nadprůměrné. Zvyšuje se také pravděpodobnost zeslabení polárního víru a krátkých epizod studeného počasí.

El Niño – Jižní oscilace (ENSO)

El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.

El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.

La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.

Výběr článků

Načítám