Článek
Zima 2025/2026 začala poměrně nenápadně. Prosinec byl na většině území stejně jako v minulých letech teplotně nadprůměrný a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla být zima výjimečná.
Na přelomu roku se však výrazně změnilo rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Nad severní a východní Evropou se vytvořila rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu. Naopak nad západní a jižní částí kontinentu přetrvávala výrazná tlaková níže.
Tento vzorec zůstal téměř beze změny několik týdnů. Podle analýzy německé meteorologické služby DWD není samotné rozložení tlakových útvarů neobvyklé. Mimořádná je však jeho vytrvalost.
Důsledkem je dlouhodobě ustálený charakter počasí v jednotlivých regionech a výrazné teplotní rozdíly napříč kontinentem. A podnítilo to i řadu extrémních meteorologických událostí.
Od začátku roku převládají výrazné tlakové výše nad severní Evropou a tlakové níže nad západní Evropou.
Rekordní zimní bouře
Pojďme se nejprve podívat na západ a jih kontinentu, kde převládal neobvykle nízký tlak vzduchu. Mimořádná zde nebyla jen délka této situace, ale i její intenzita. Například ve Francii byl v posledních týdnech průměrný tlak vzduchu rekordně nízký.
Na vině byla série tlakových níží, z nichž řada byla pojmenována jako významné zimní bouře. V úterý 17. února dostala své jméno bouře Pedro, už šestnáctá v této sezóně (září–srpen). Tím byl vyrovnán historický rekord, přestože sezóna ještě není ani v polovině. Jedenáct bouří přitom vzniklo pouze od začátku ledna.
Bouře přinášely mimořádně silné vichřice, vysoké vlny i rozsáhlé záplavy. Při bouři Harry byla zaznamenána nejvyšší vlna v historii Středomoří. Bouře Nils zase překonávala větrné rekordy ve Francii a Španělsku.
Ve Francii měří v posledních týdnech rekordně nízký tlak vzduchu.
Extrémní byly i srážky. Ve Španělsku napršelo na většině území více než trojnásobek běžného množství. Ve Francii zase pršelo v úterý už 34 dní v řadě, což je nejdelší nepřerušená série v historii měření.