Článek
Teploty byly v Česku od začátku roku do začátku tohoto týdne podprůměrné. Některým lidem to přišlo jako období dlouhých mrazů, což v kontextu posledních let tak vypadá, ale v porovnání s historickými daty nešlo o výjimečnou událost.
„Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století,“ uvedl pro ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR.
Jeho slova dokládají i data ČHMÚ. Podle nich aktuální série ledových dnů (den, kdy je maximální teplota pod bodem mrazu) je většinou jen pár dní dlouhá, u stanic výše položených mrzne od začátku roku, ale na většině území skončila série mrazů úterním oteplením.
Při pohledu na stanice WMO (Světová meteorologická organizace) v Česku byly v minulosti série mrazů mnohem delší. Například počátkem roku 1963 byly teploty pod nulou déle než měsíc. Teploty nestoupaly nad bod mrazu od 7. ledna až do 9. února.
V Praze, Brně i Liberci mrzlo v kuse 33 dní a v Chebu dokonce 42 dní. Na horách mrzlo ještě déle, stanice Přimda zaznamenala dokonce 75 ledových dnů v řadě (od 17. 12. 1962 do 1. 3. 1963).
Měsíc plošně mrzlo také začátkem roku 1956 a na přelomu let 1984/85 a 1996/97. Z posledních let byla nejvýraznější epizoda z přelomu let 2008/9, kdy na mnoha místech nevystoupala teplota nad nulu více než 20 dní v kuse.
Celkově je trend ledových dnů ubývající. Stejně tak je v průměru méně dnů s teplotami pod -10 °C. Ale i když jich bude do budoucna stále méně, neznamená to, že se nemohou vyskytnout takováto mrazivá období.