Článek
Do střední Evropy tento týden proudí od jihozápadu velmi teplý vzduch původem z Afriky. Ten přináší výrazné oteplení až na hodnoty, jež jsou pro závěr zimy neobvyklé.
V pátek se nejvyšší denní teploty na většině území pohybovaly mezi 10 až 15 °C, ale v Čechách se na řadě míst vyšplhaly i přes 15 °C.
Vůbec nejtepleji bylo v jižních Čechách. Právě zde kolem 14. hodiny naměřili na stanici České Budějovice, Rožnov hodnotu 20,7 °C, což je o 0,5 °C více než původní rekordní hodnota z roku 1994. Jedná se o také dosud nejvyšší teplotu letošního roku v Česku a vůbec první, která překonala hranici 20 °C.
Také na dalších místech v jižních a západních Čechách se teploty dostaly hodně vysoko. Hodnoty nad 19 °C byly zaznamenány na stanicích v Třeboni, Klatovech, Strakonicích, Husinci, Vimperku a Českém Krumlově. K vyšším teplotám přispíval i fénový efekt Šumavy.
Celkově byla v pátek zaznamenána rekordní hodnota pro toto datum na 22 procentech stanic (38 z celkem 172). Na Labské boudě naměřená hodnota 12,1 °C dokonce překonala starý rekord z roku 1994 o více než 5 °C.
Spíše chladněji bylo na Moravě, kde se teploty pohybovaly jen mírně nad 10 °C. Vůbec nejchladněji však bylo na severozápadě Čech pod Krušnými horami, kde se na řadě míst jen velmi pomalu rozpouštěla nízká oblačnost. V Ústí nad Labem teplota do 14:00 nestoupla nad 5 °C.
V nejbližších dnech už teploty přes 20 °C nejspíš nenaměříme. Přesto bude i nadále pokračovat velmi teplé a suché počasí, které bude připomínat spíše polovinu jara.
Princip fénového efektu
Fén je teplý suchý padavý vítr na závětrné straně horských překážek (například v Alpách). Na návětrné straně hřebene dochází k nasycení vystupujícího vzduchu a v některých případech i k vypadávání srážek, což se na závětrné straně projevuje oteplením vysušeného vzduchu při jeho nenasyceně adiabatickém sestupu.
V důsledku toho může rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor dosahovat až desítky °C. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane. Fén však může nastat i bez vypadávání srážek na návětrné straně pohoří, a to především u nižších horských hřebenů. Na území ČR se může projevit například v závětří Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků.