Článek
Podle belgického institutu veřejného zdraví Sciensano zemřelo na konci června a v prvních červencových dnech přibližně o dva tisíce lidí více, než odpovídá dlouhodobému průměru. Nadúmrtnost dosáhla 48 procent.
Pro srovnání, ve Francii činila nadúmrtnost 23 procent a v Nizozemsku 13 procent. Pokud se ale porovnají pouze regiony na obou stranách belgicko-francouzské hranice, byly hodnoty podle odborníků velmi podobné.
Biostatistik Geert Molenberghs podle ČTK upozornil, že významnou roli sehrály socioekonomické podmínky. Obyvatelé hustě zastavěných městských oblastí nebo menších bytů bez zeleně byli vysokým teplotám vystaveni výrazně více než lidé žijící v prostornějších a lépe ochlazovaných lokalitách.
Svou roli podle něj sehrála také vysoká míra urbanizace Belgie a méně systematické územní plánování. Naopak Nizozemsko díky promyšlenějšímu přístupu zaznamenalo během stejné vlny veder nejnižší nadúmrtnost ze sousedních zemí.
Vlna veder na přelomu června a července zasáhla velkou část západní a střední Evropy. Kromě rekordních teplot zatížila zdravotnictví, energetiku i dopravu. Klimatologové upozorňují, že v důsledku oteplování planety budou podobně intenzivní epizody přibývat a jejich dopady na zdraví obyvatel se budou dále zvyšovat.
Belgii navíc tento týden čeká další epizoda horkého počasí. Zejména ve středu mohou teploty vystoupat nad 35 °C. Tentokrát by ale vlna veder neměla být tak dlouhá ani tak intenzivní jako na přelomu června a července.
