Atlantik zůstává klidný. Vysoká teplota oceánu hurikánům nestačí

Zatímco Evropu už téměř měsíc ovlivňují hluboké tlakové níže nad severním Atlantikem, v tropických oblastech oceánu je nezvykle klid. A to i přesto, že atlantická hurikánová sezóna obvykle dosahuje svého vrcholu právě v září.

Letos zatím vzniklo šest tropických bouří, ale pouze jedna dosáhla síly hurikánu. Byla to tropická cyklona Erin, která dokonce zesílila při své cestě Atlantikem na nejvyšší pátou kategorii, ale naštěstí minula jakoukoli pevninu.

Posledním tropickým systémem byla tropická bouře Fernand, která však zanikla 28. srpna po pěti dnech existence. Na počátku tohoto týdne to bylo už téměř 20 dní od poslední bouře. To je na vrcholu hurikánové sezóny nevídaná věc, která se od roku 1950 udála teprve podruhé.

Přesto ani loni k tomu nebylo daleko. Na tropickou aktivitu se tehdy čekalo až do 8. září celých 27 dní, což bylo nejdéle od roku 1968. Právě roky 2024 a 2025 však mají jednoho společného jmenovatele, a to nezvykle vysoké až rekordní hodnoty povrchové teploty v oblasti tropického Atlantiku.

A právě zde nastává největší překvapení, protože vysoká teplota moře je obvykle jednou ze základní podmínek vysoké hurikánové aktivity. To tedy vyvolává otázku: Jaké jsou důvody tohoto mimořádně klidného období?

Kromě teplého moře je hlavní pro tvorbu hurikánu vlhké a nestabilní prostředí. Právě z toho důvodu vznikají nad tropickými oceány, kde takové podmínky obvykle najdou. Letos však nad středním Atlantikem převládá suché a stabilní počasí.

Hlavní příčinu lze hledat v rekordně vysokých hodnotách přízemního tlaku vzduchu. Subtropická tlaková výše byla letos mnohem výraznější než obvykle a po její východní straně proudil do tropů suchý pouštní vzduch. Výrazně pomohlo také velmi suché jaro na mnoha místech v Africe.

Tento přesun suchého vzduchu ze subtropů do tropů způsoboval také trvale zvýšený vertikální střih větru. Ten pomáhá transportovat suché vzdušné hmoty z vyšších úrovní atmosféry do nižších vrstev troposféry, čímž potlačuje jakoukoli tropickou konvekci.

Pozměněné proudění způsobilo i neobvykle silný přesun saharského písku přes Atlantský oceán. To je sice poměrně běžný proces, přesto byl objem transportovaného písku letos mnohem větší, a protože velké množství tvoří podmínky, které tlumí tropickou aktivitu, potenciální bouře nemohly nabírat na síle.

I přes nízkou dosavadní aktivitu zbývá do konce hurikánové sezóny stále měsíc a půl. Zkušenosti z minulosti ukazují, že i její závěr může přinést velmi silné hurikány, což se stalo právě i v minulém roce, kdy se ve druhé polovině sezóny vytvořily ničivé hurikány Helene a Milton.

Aktuální modelové výstupy naznačují v následujících dnech oslabení subtropické tlakové výše i pokles vertikálního střihu větru. To by mohlo vytvořit dobré podmínky. Zajímavým vývojem aktuálně prochází tropická deprese 92L, která má podle meteorologů šanci stát se silným hurikánem Gabrielle.

Nic to však nemění na tom, že v posledních dvou letech jsou v Atlantiku jedny z nejslabších hurikánových sezón v historii sledování. Současný stav vyvolává debaty, zdali teplota moří není přeceňovaným faktorem, který mohou spolehlivě utlumit nepříznivé atmosférické podmínky.