Článek
O husím hejnu hovoří Matěj jako o hobby chovu. Začal s ním před devíti lety poté, co ho inspiroval kamarád. „Měl asi 20 hus, a když jsem se ptal, co s nimi dělá, odpověděl, že je vykrmuje na svatého Martina,“ řekl Právu zemědělec.
Prodává je živé
Všechny husy ze svého malochovu, ve kterém může být ze zákona maximálně 250 ptáků, vyprodá každoročně před 11. listopadem. Zákazníky jsou lidé z okolí, kteří si na farmu pro živou husu přijedou. „V okolí nejsou žádná jatka, kam bychom je mohli vozit, a my nemáme dovoleno doma zabíjet a kuchat,“ vysvětlil chovatel, proč neprodává husy zabité a vykuchané.
Do obchodů či restaurací jeho zvířata nemíří. Výtky restauratérů, že husy musí kvůli nezájmu českých zemědělců o chov nakupovat například v Maďarsku, Matěj odmítá. „Hoteliéři a hospody nechtějí celou husu. Potřebují jen kýtu nebo prso, a to se zase nevyplatí chovatelům,“ vysvětlil a dodal, že kdyby restaurace odebíraly husy celé, dalo by se jejich chovem uživit.
Husy nakupuje Matěj na konci května jako jednodenní housata ze dvou farem. „Protože lidi chtějí menší i větší, asi podle velikosti rodiny,“ vysvětlil s tím, že po pěti měsících vykrmování mají husy od dvou a půl do šesti kil.
Na noc domů
Přes den se husy pasou na zahradě pod okny rodinného domu zemědělce. „Jak byly přes noc venku, tak to byla katastrofa. Vůbec jsme se nevyspali. Byly ticho, ale jakmile někdo prošel kolem, tak začaly řvát a řvaly pořád. Proto je už tři roky na noc zavíráme,“ smál se Matěj, který považuje ptáky s bílým peřím za poměrně chytré.
„Cestu na zahradu si ráno najdou samy. Jen se otevřou vrata, tak jdou. A večer jdou stejnou cestou nocovat,“ popsal zemědělec, kterého živí chov hovězího a pěstování pšenice, sóji, řepky či kukuřice.