Ženy si vybírají partnery podle otce, muži podle matky. Je to opravdu tak?

Přitažlivost a výběr partnera jsou záležitostí hormonů, emocí a také jevu zvaného imprinting. Ten způsobuje, že člověka období od narození do osmnácti měsíců psychologicky podmiňuje k výběru partnerů podobných rodiči opačného pohlaví.

Může však jít také o sourozence, prarodiče, zkrátka primárního opatrovníka, od něhož přijímal lásku, intimitu a bezpečí, nebo mu naopak chyběly.

„Odborné studie potvrzují, že z tohoto důvodu ženy, jimž se nedostávalo lásky od otce, vyhledávají muže, kteří jsou jeho přesným opakem, a muži, jimž chyběla matčina láska, zase ženy, které jsou opakem jejich matky,“ vysvětluje integrativní psychoterapeutka a poradkyně Nicola Saundersová.

Podobnost bývá i fyzická. Nejen ve tváři, ale také ve výšce partnera a rodiče, barvě vlasů a očí, etnické příslušnosti, a dokonce i v tělesné zdatnosti.

V tom, jak se člověk vyvíjí, hraje významnou roli prostředí. V prvním roce a půl života je podle Saundersové naprogramován k rozlišování bezpečí od nebezpečí, na základě toho, jak pečovatelé naplňují jeho prvotní potřeby.

Velkou část kojeneckého a dětského věku tráví pozorováním lidí kolem sebe, učí se pozorováním a podvědomým přenosem od rodičů.

„Například pokud jsou rodiče k sobě navzájem laskaví a uctiví, dítě se naučí, že to je základ vztahu. Pokud spolu bojují, stává se to vzorem, který opakuje ve svých pozdějších vztazích,“ upozorňuje psychoterapeutka.

Pokud je dítě vychováno v prostředí, kde se vyskytuje fyzické, verbální nebo emocionální násilí, promítne se to i do dynamiky jeho příští rodiny. Takové vztahy se mohou přenášet z generace na generaci.

Jak nás rodiče ovlivňují, popisuje Nicola Saundersová takto: „Když se narodíme, jsme jako čistý počítač. Máme jen základní hardware (DNA, geny). Aby počítač fungoval hladce, musíme nahrát vhodný software a antivirovou ochranu. Rodiče jsou software. Neustále nahrávají svá data (morálku, hodnoty, přesvědčení, chování a postoje), aniž by si toho byli vždy vědomi.“

Děti by neměly být vystavené nepředvídatelnému chování. „Ale nemůžete být pořád stoprocentní. Máte emoce, které potřebujete vyjádřit. To, že jste jednou na dítě zakřičeli, mu život nezničí,“ uklidňuje odbornice.

Mnoho lidí podvědomě tíhne k emocionálně nedostupným partnerům, kteří se opakovaně přibližují a odtahují. Jakmile se odtáhnou, začne tanec, který spustí cyklus výběru stejných partnerů. Důvodem je honba za dopaminem. A tady právě přicházejí na řadu rodiče.

Rodiče člověka učí, co znamená být ženou a mužem a jak vypadá partnerský vztah. „Stačí tedy jeden emocionálně nedostupný nebo velmi kritický rodič a dítě stráví mnoho let bojem o jeho lásku a pozornost a opakovaným zklamáním. Tanec začíná v dětství a pokračuje v dospělosti.“

Když hledáte toho pravého/tu pravou, jste podvědomě přitahováni k tomu, co je známé. Mozek hledá známé hodnoty, morálku, přesvědčení, postoje a chování u nového partnera.

„Není to genderově specifické, takže například pokud je žena podobná svému otci, hledá někoho, kdo je podobný její matce, a naopak,“ objasňuje Saundersová.

K lidem, kteří mají rysy podobné vašim rodičům, jste přitahováni, protože to všechno znáte, a do jisté míry se vám to zdá bezpečné a pohodlné, i když to může být destruktivní a nenaplňující. Pokud se vám „software“ rodičů extrémně nelíbí nebo si ho nevážíte, přitahujete si opak.

Představte si pár, kde se žena chová k muži jako k jednomu z dětí. Proč se tento pár dal dohromady?

Nepochybně oba podvědomě přitáhlo něco, co znali. Žena možná viděla, jak její matka všechno drží pohromadě a běhá za otcem, a muž pozoroval totéž ve své rodině.

Žena byla podobná své matce a přitáhl ji muž podobný jejímu otci, který se příliš netoužil zapojit do rodinného života. Matka naplňovala všechny jeho potřeby, proto si podvědomě vybral manželku podobnou matce.

Výběr partnerů podle matek a otců neznamená, že jste doživotně odsouzeni k nezdravým, nenaplňujícím vztahům.

„Háček je v tom, že se to děje, když si nejste vědomi mezigeneračního vzorce, který tiše diktuje vaše volby,“ říká integrativní psychoterapeutka Saundersová.

Pokud tápete, proč jste si vybrali svého partnera, položte si tyto otázky:

„V určitém období vztahu vám tato dynamika oběma sloužila. Pokud s ní nejste spokojení, zvažte, co je třeba změnit. Jste oba této změně otevření?“

Jasnost, komunikace a zkoumání otvírají cestu ke zdravějšímu vztahu. Zkoumáním jeho vývoje zajišťujete vlastní štěstí a zároveň narušujete neprospěšné mezigenerační vzorce pro své děti.