Článek
Ideální je, když lidé využívají všechny preventivní zdravotnické programy, nejhorší je, když nevyužívají žádné. Češi ale volí ještě jinou strategii. Z preventivních vyšetření si téměř dvě třetiny lidí vybírají jen některá. Z šetření STADA Health Report 2026, které letos od ledna do března mapovalo situaci v 19 evropských zemích, vyplývá, že obyvatelé Česka jsou spolu s Italy nejvybíravější ze všech.
Neznamená to ale, že by Češi patřili k nejhorším v Evropě. Ve srovnání s ostatními zeměmi je u nás poměrně málo lidí, kteří neplánují vůbec žádné preventivní vyšetření. Stejně jako v Německu je to 24 procent. V mezinárodním srovnání je na tom lépe už jen Velká Británie s 22 procenty. Evropský průměr je 32 procent.
V minulosti na tom bylo Česko výrazně hůř. „Podíl Čechů, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky, klesl z 39 procent v roce 2023 na letošních 24,“ uvedli autoři výzkumu.
Jako důvod, proč na prevenci nechodí, lidé nejčastěji zmiňovali obavy, že budou muset za vyšetření zaplatit. Pravidelné preventivní prohlídky u praktického či dětského lékaře, zubaře a gynekologa jsou přitom v Česku hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
V čem naopak Česko zaostává, to je podíl lidí, kteří plánují jít nejen na pravidelnou prevenci, ale i na všechna doporučená screeningová vyšetření. V Česku jich je jen 15 procent, stejně jako v Rakousku. Třeba v Německu je to 21 procent lidí a na Slovensku dokonce 22 procent. Naopak nejhůře je na tom s devíti procenty Polsko.
Ženy jsou vzornější
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o své zdraví dbají více ženy než muži, svědomitější jsou pak mladší ročníky. Vůbec nejméně na preventivní prohlídky chodí muži mezi čtyřicátým a padesátým rokem. Svého lékaře v tomto životním období pravidelně navštěvuje pouze 46 procent z nich. Ženy ve stejné věkové kategorii chodí k praktikovi v 55 procentech případů.
Zásadní součástí prevence jsou screeningové programy, jejichž absolvování musí od začátku letošního roku „hlídat“ praktický lékař. „Lékaři nově kontrolují účast pacienta v hrazených screeningových programech a sledují výskyt duševních onemocnění a dědičných chorob v rodině,“ uvedla Alena Jeníková z oddělení koncepce Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Screeningových programů je celá řada. Mezi nejúspěšnější dlouhodobě patří mamografický screening, který každoročně absolvuje přes 800 tisíc žen. Vzhledem k tomu, že interval vyšetření je dvouroční a nárok na jeho úhradu z pojištění mají ženy starší 45 let, chodí na něj podle ÚZIS zhruba 60 procent cílové populace žen.
Zdravotní pojišťovny platí i screening rakoviny děložního hrdla, plic, prostaty nebo tlustého střeva. Od letošního roku přibyla výduť břišní aorty u mužů nad 65 let či screening kognitivních funkcí u lidí ve vyšším věku.
