Zapomeňte na bezpodmínečnou lásku. Pokud má vztah fungovat, potřebuje podmínky

Bezpodmínečná láska je projevování lásky druhé osobě bez ohledu na to, jak vám to prospěje nebo co dostanete na oplátku. Znamená to, že ji bezvýhradně milujete se vším všudy, ať dělá nebo nedělá cokoliv, ať se chová jakkoliv.

„Každý chce být milován takový, jaký je, a bez podmínek. Reálně je však bezpodmínečná láska pohádkový, spirituální či náboženský ušlechtilý cíl. Šťastný vztah nezajistí a ze své podstaty může být dokonce nebezpečná,“ uvádí vztahová psychoterapeutka Lauren Tansleyová.

Smyslem partnerského vztahu je žít s někým, s kým máte pevné pouto a jste tu jeden pro druhého. Navzájem o sebe pečujete, na tom druhém vám záleží, můžete se na něj spolehnout. To všechno je o podmínkách.

Bezpodmínečná láska znamená, že na svém protějšku milujete každý detail, nikdy vás nic netrápí, nic vám neleze na nervy. „To je nereálné. Vždycky bude existovat něco, co vás bude aspoň trochu štvát,“ říká manželský a rodinný terapeut Michael Kosim. Nebo snad znáte nějaký pár, v jehož vztahu je láska absolutně, na sto procent bezpodmínečná?

Podle Lauren Tansleyové si lidé v dospělých vztazích často pletou bezpodmínečnou lásku s bezmeznou tolerancí, a to zdaleka není totéž. „Můžete někoho hluboce milovat a mít hranice. Můžete o někoho pečovat a zároveň vyžadovat zodpovědnost. Můžete dokonce i nadále chtít s někým být, a přitom si uvědomovat, že vztah už není emocionálně natolik bezpečný, abyste v něm zůstávali.“

Zamilujete se, protože ona nebo on má konkrétní vlastnosti, nějak se chová, dělá určité věci. „To znamená, že svou lásku k dané osobě zakládáte na určitých podmínkách, které splňovala už na začátku,“ vysvětluje Michael Kosim.

Bezpodmínečná láska musí být bezpodmínečná po celou dobu, od samého začátku. Existuje, ale ne mezi lidmi, kteří se setkají a vytvoří pár. Existuje mezi rodičem a dítětem, ovšem také ne celoživotně. „Dokud jsou děti malé a na rodičích závislé, je láska rodiče k dítěti bezpodmínečná, stejně jako láska dítěte k rodiči. V období dospívání i do tohoto vztahu vstupují podmínky, a to na obou stranách.“

Romantické vztahy dospělých vyžadují vzájemnost. Dva dospělí jsou zodpovědní za to, jak se navzájem ovlivňují. Když se objeví škodlivé chování, které se opakuje a neřeší, bezmezná tolerance nevytváří intimitu, ale způsobuje postupný rozklad.

U některých lidí není touha po bezpodmínečné lásce o romantice podpořené tím, že jde o populární téma, ale o staré bolesti. Pokud máte z dětství zkušenost s láskou podmíněnou či nestálou nebo s odtažitostí, bezpodmínečná láska pro vás znamená: „Zůstanu, ať se děje cokoli. Nebudu se muset bát ztráty, měnit, nebudu muset nést odpovědnost.“

„Není to charakterová vada, ale pochopitelná touha po stabilitě, která vám chyběla. V dospělém partnerství však může tato fantazie lásku tiše proměnit v něco nereálného, v lásku jako nárok,“ varuje psychoterapeutka Tansleyová.

Láska se totiž neprokazuje tím, co dokážete přežít, ale tím, co dokážete společně vybudovat. Vztah nemůže prosperovat, když jeden člověk opakovaně narušuje důvěru a od druhého očekává, že to prostě přijme, protože… bezpodmínečná láska.

Rodinný terapeut Kosim upozorňuje, že bezpodmínečná láska může být i extrémně nebezpečná. „Znamená totiž, že ať vám protějšek udělá cokoli, ponižuje, podvádí, bije vás, vy ho stále milujete, zůstáváte s ním a jste mu oddaní.“

V každém smysluplném vztahu jsou i zklamání, nedorozumění a selhání. „Ve zralém zdravém vztahu vedou roztržky a konflikty k nápravě. Můžete někoho milovat a zároveň na něj být naštvaní a vyžadovat změnu,“ připomíná Tansleyová.

Šťastný vztah je ten, kde se oba partneři pro druhého a pro vztah samotný stále snaží. Pokud protějšek dlouhodobě nic nedělá, vlastně to ani není vztah. „Bezpodmínečná láska by znamenala, že i tak zůstanete, skutečná láska se projeví tak, že odejdete a vytvoříte ve svém životě prostor pro někoho, kdo se bude snažit stejně jako vy,“ uzavírá Kosim.