Článek
Slovo toxický se v posledních letech stalo hojně používaným výrazem, ale jak upozorňuje psychoterapeutka Renata Anastazie Hanušová, za tímto slovem se často skrývají velmi konkrétní a bolestivé zkušenosti, které mají daleko k módnímu označení. Toxický člověk podle ní není ten, s kým se občas pohádáme nebo si nerozumíme. „Jde o osobu, která opakovaně a dlouhodobě narušuje naši psychickou pohodu, znevažuje naše pocity, manipuluje s námi, vyvolává vinu, vyčerpává nás a zároveň není otevřená žádné změně či sebereflexi,“ vysvětluje Hanušová.
Nejde tedy o jednorázové konflikty, ale o vztahový vzorec, který nás oslabuje, zpochybňuje naši hodnotu a dlouhodobě nás činí nejistými ve vlastní kůži. V toxickém vztahu často dochází k tomu, že člověk začne pochybovat sám o sobě a ztrácí schopnost věřit vlastním pocitům.
Toxických lidí kolem nás bývá víc, než si chceme připustit. Každý z nás má zkušenost s někým, v jehož přítomnosti mu jednoduše není dobře, ať už jde o kolegyni, kamarádku, nebo sousedku. V takovém případě je relativně snadné se stáhnout, omezit kontakt, případně vztah zcela ukončit.
Jak poznat toxické chování?
Toxické chování se však často skrývá za masku péče nebo lásky. Právě to ho činí tak nebezpečným a matoucím.
Časté projevy toxického rodinného prostředí
- Pomluvy za zády
Namísto podpory přichází šíření drbů o vás, o vašem partnerovi i dětech. Cílem není pomoct, ale ponížit.
- Zneužívání slabin
Toxičtí příbuzní dobře vědí, co vás bolí, a neváhají to použít. Ponížení, manipulace a veřejné zesměšnění nejsou výjimkou.
- Odmítání vaší změny
Každý se v životě vyvíjí. V toxické rodině se ale změna vnímá jako hrozba. Místo pochopení přichází výsměch, odpor nebo ignorace.
- Soutěž mezi sourozenci
Když se láska rodiče rozdává podle zásluh, vzniká mezi dětmi rivalita. Místo blízkosti pak převládá soutěž o pozornost a uznání.
- Tolerování nebo maskování násilí
Citové, fyzické či jiné zneužívání bývá v toxické rodině zlehčováno nebo tutláno. Viníci jsou chráněni, oběti umlčovány.
- Zákaz mluvit pravdu
Nezapadáte-li do rodinného příběhu, jste obviněni ze lži. Co se nehodí, je potlačeno i za cenu překrucování minulosti.
- Nestálost a napětí
Jednou vás oslavují, jindy zatracují. Vztahy jsou proměnlivé a plné nejistoty. Nikdy nevíte, kdy přijde další rána.
Co když je toxickým člověkem někdo z rodiny?
Rodinné vazby v nás probouzejí loajalitu, pocit zodpovědnosti a také hluboce zakořeněné představy o tom, jak by to „mělo být“. Právě proto bývá toxické chování uvnitř rodiny tak zraňující. Nemůžeme nebo nechceme jednoduše odejít, a přitom víme, že setrvávání v takovém vztahu nám ubližuje.
Jak podotýká psychoterapeutka Renata Anastazie Hanušová, v každé rodině existují napětí, nedorozumění a složitější vztahy. To je přirozené. Ne všechny konflikty nebo neshody jsou známkou toxického prostředí.
„Jsou však situace, kdy se rodinná dynamika stává dlouhodobě bolestivou, vyčerpávající a zraňující a kdy už nejde jen o běžné problémy,“ říká Hanušová.
Právě tehdy se ukazuje, jak silná mohou být pouta, která nás svazují, a jak těžké je chránit sebe, aniž bychom se cítili jako ti špatní.
Život v toxické rodině nás ovlivňuje na celý život
Rodinné vztahy nás formují od samého začátku života. Jsme s nimi hluboce propojeni loajalitou, láskou, ale také neviditelnými pouty viny, studu nebo strachu. Studie zaměřená na mladé lidi ve věku 18 až 29 let ukázala, že právě toxické vztahy s rodiči, plné manipulace, kontroly a nedostatku bezpečí, vedou u dívek nejčastěji k silné úzkosti, depresi a psychickému vyčerpání.
Dlouhodobý stres v takovém prostředí vytváří nestabilitu, která může ovlivnit nejen duševní zdraví, ale i schopnost navazovat zdravé vztahy v dospělosti.
Cesta k uzdravení ze vztahu, který bolí
„Nemusíte obětovat své duševní zdraví ve jménu rodinné loajality. Být dcerou, synem, partnerem nebo sestrou neznamená být houbou na bolest, kterou druhý nechce řešit,“ upozorňuje Hanušová.
Co tedy můžete udělat? Především si upřímně přiznejte, co cítíte. Je naprosto v pořádku říct si: „tento vztah mě vyčerpává a zraňuje“. To není známka slabosti, ale první krok k uzdravení. Stanovte si jasné hranice. Nejsou projevem zloby, ale přirozenou ochranou vašeho prostoru a duševního zdraví.
ProŽeny.cz
Pečujte o sebe. Je to vaše nejcennější investice. Někdy stačí omezit kontakt, jindy ho na čas přerušit, abyste mohli načerpat síly. Nedovolte, aby vámi někdo manipuloval skrze pocit viny. Toxičtí lidé často používají věty jako „po tom všem, co jsem pro tebe udělal/a“, ale zdravý vztah nikdy nevzniká na základě výčitek nebo sebezapření.
Hledejte bezpečné útočiště, které vás podrží. Může to být terapie, upřímný rozhovor s blízkým přítelem nebo skupina lidí, kteří procházejí podobnou cestou. Sdílení a porozumění jsou obrovskou oporou.
A co je nejdůležitější: přijměte, že změna často nemusí přijít od druhých. Největší síla spočívá v tom, jak se rozhodnete reagovat vy. Můžete změnit směr, kterým svou energii investujete, a otevřít tak prostor pro svůj osobní růst a novou naději. Uzdravení je cesta k sobě samému, k vnitřní svobodě, síle a lásce, kterou si zasloužíte.
Mezi láskou a respektem
Rodina nemusí vždy milovat zdravým způsobem, a přesto v ní můžeme nosit hlubokou lásku. Pravá dospělost někdy znamená, že si dovolíme odejít nebo si vytvořit odstup ne ze vzteku, ale z lásky k sobě samým.
„Jako terapeutka věřím, že uzdravení nezačíná tím, že se změní druhý. Začíná tím, že přestaneme popírat svou bolest a začneme si stavět hranice tam, kde je naše duše nejvíce potřebuje,“ uzavírá Hanušová.
Toxické chování často přichází ve jménu lásky, ale láska bez respektu láskou není.
