Článek
Přátelé jsou rodina, kterou si vybíráš sám, říká se. Možná proto má mnoho žen (ale i mužů) alespoň jednu kamarádku o generaci či dvě starší. Nebo naopak mladší. Jsou totiž zážitky a pocity, které svým biologickým nejbližším prostě nesvěříte.
V přátelství lidí různých generací nejde jen o známou dynamiku učitel-žák, kdy starší předává rady mladšímu. Já osobně o tom vím své, ačkoli Miluška byla zpočátku skutečně „pouze“ moje učitelka španělštiny. Mně bylo patnáct, jí před sedmdesátkou, takže by mohla být klidně moje babička. Ale úplně jiná, než k jaké jsme jezdili s rodiči na nedělní obědy. Její životní styl a smýšlení, které si do tehdejšího uzavřeného komunistického Československa přivezla ze Střední Ameriky, byly pro mě jako zjevení. A i když jsme s výukou španělštiny po pár letech přestaly, nerozloučily jsme se. Staly se z nás přítelkyně, které dokázaly hodiny klábosit o knížkách, o cestování, o vztazích…
Nezapomenu, jak mě několikrát přivítala otázkou: „Tak co sex?“, což by bylo s mou vlastní babičkou nemyslitelné.
Být sám sebou
Mezigenerační přátelství jsou přínosná právě díky věkovému rozdílu. „Líbí se mi, že se bavíme o odlišných věcech než s vrstevnicemi, takže se dostanu do jiného vesmíru a na chvíli zapomenu na běžné starosti,“ říká jednačtyřicetiletá Iva Michaliková, která má jednu přítelkyni o osmnáct let mladší a druhou o dvacet let starší.
Zatímco se svými stejně starými kamarádkami řeší otázky mateřství a každodenního života, se starší sousedkou si povídají o kultuře, o tom, co se děje ve společnosti, o životě. S mladší ji zase spojuje láska ke zvířatům a hodnoty šetrnosti k přírodě a udržitelnosti. Mezigenerační vztahy Ivu podle jejích slov obohacují, protože se v hovorech dostanou k zálibám, které v každodenním shonu upozaďuje.
S vrstevnicemi může často docházet ke srovnávání. Kdo už má za sebou svatbu a kdo porod, kdo to v kariéře někam dotáhl a tak podobně. Pokud žena nezapadá do normy, co se od ní v dané životní fázi očekává, může mít pocit, že selhala. Mladší lidé také podléhají trendům a snaží se přizpůsobit, aby zapadli mezi ostatní. S přáteli odlišné generace vám tohle tolik nehrozí, takže můžete být snadněji sami sebou.
S přibývajícími léty se navíc mění časová optika a starší ročníky posuzují události v delším horizontu. A také skrz životní zkušenosti. Díky tomu vědí, že život je nevyzpytatelný a co není, může být dříve či později. „Mladší lidé se někdy trápí a nevidí cestu z momentálních problémů ven. Jakmile se ale pobaví s někým starším, kdo si prošel něčím podobným, zjistí, že to nemusí být konec světa,“ říká Kateřina Jirglová, ředitelka neziskové organizace Mezi námi, jejímž cílem je právě propojování různých generací.