Článek
Rodinná dovolená má svůj vlastní režim. Rádi byste ještě zůstali na pláži, ale dítě už je unavené. Večer byste se prošli po městě, ale musíte na animační program. Místo romantické večeře hledáte restauraci, kde mají špagety nebo cokoliv, co váš potomek sní. A představa dlouhého rána vezme za své ve chvíli, kdy se dítě probudí v sedm.
Klinická psycholožka Cara Goodwinová v této souvislosti mluví o mentální zátěži rodičovství. Patří sem všechna práce spojená s péčí o děti a fungováním rodiny, která často není na první pohled vidět. Neustále je potřeba něco plánovat, zařizovat a myslet několik kroků dopředu.
K tomu se přidává emocionální stránka péče. Sledujete nálady ostatních, uklidňujete rozrušené dítě nebo řešíte sourozenecké spory…
Odjet jednou za čas na dovolenou bez dětí vám tak skutečně prospěje. Stačí i jen na víkend, abyste vystoupili z rodinné rutiny a získali čas, se kterým můžete naložit podle svých představ.
Když si svůj čas řídíte sami
Ráno se probudíte a nemusíte vědět, co budete dělat odpoledne. Naplánovaný výlet můžete zrušit, strávit půl dne v galerii, vydat se na dlouhou túru nebo zůstat dvě hodiny u večeře. Nikam se nepospíchá a program se může změnit třeba třikrát za den.
Právě to bývá v běžném rodinném životě vzácné. Většinu času se nějak přizpůsobujeme práci, škole, kroužkům a potřebám ostatních. Pár dní bez dětí tak může přinést nezvyklý pocit, že o svém čase zase rozhodujete především vy.
Na chvíli zase jen ve dvou
S dětmi se přirozeně promění i partnerský život. Mnoho společného času zabere péče o rodinu a do rozhovorů se stále častěji dostávají praktické věci, které je potřeba vyřešit. Vedle partnerů se z vás stanou také rodiče a tým, který musí zajistit každodenní chod domácnosti.
Když na pár dní odjedete sami, každodenní provoz na chvíli ustoupí do pozadí. Máte víc času jeden na druhého, můžete spolu mluvit bez neustálého odbíhání k tomu, co je potřeba zařídit, a jednoduše být spolu.
To ale neznamená, že dovolená bez dětí musí být automaticky plná romantiky nebo že vyřeší všechny partnerské problémy. Často jen vytvoří prostor, který v běžném provozu chybí. Někteří partneři si díky němu připomenou, proč se do sebe kdysi zamilovali. Jiní zase zjistí, že si mají co říct hlavně o dětech a každodenních povinnostech.
„Pobyt bez dětí může fungovat jako zrcadlo vztahu. Když mezi partnery dlouhodobě panuje blízkost a zájem, často si společný čas užijí. Pokud se ale jejich vztah postupně vyprázdnil, mohou si to právě v těchto chvílích uvědomit mnohem intenzivněji,“ vysvětluje psycholožka.
I to je ale cenné zjištění. V každodenním shonu není vždy snadné vnímat, jak na tom vztah skutečně je. Povinnosti a péče o děti často zaplní veškerý prostor. Jakmile však na několik dní zmizí, ukáže se, co mezi partnery opravdu zůstává.
Odpočinek od nepřetržité odpovědnosti
Nejde přitom jen o samotný vztah. Krátký čas bez dětí může prospět i psychické pohodě každého z rodičů. Mnozí popisují, že se vracejí odpočatější, trpělivější a s větší energií. Ne proto, že by si od svých dětí potřebovali odpočinout natrvalo, ale protože si na chvíli odpočinuli od nepřetržité odpovědnosti.
Pocit viny, který některé rodiče před odjezdem provází, tak často rychle vystřídá úleva. Děti navíc mohou získat vlastní zážitky s prarodiči, na táboře nebo s jinými blízkými lidmi. Krátké odloučení proto nemusí být přínosné jen pro rodiče, ale pro celou rodinu.
Dovolená bez dětí tak není projevem sobectví ani útěkem od rodičovských povinností. Může být způsobem, jak dopřát prostor vztahu, vlastnímu odpočinku a na chvíli si připomenout, že kromě role mámy a táty jsou partneři stále také dvě samostatné osobnosti se svými potřebami, zájmy a přáními.