Žena, která proměnila hedvábí v umění. Anna Maria Garthwaiteová proslula květinovými vzory

Anna Maria Garthwaiteová se dokázala prosadit v londýnském Spitalfieldsu, jednom z center hedvábnického průmyslu, byť do světa profesionálního designu vstoupila až ve středním věku.

O jejím raném dětství nemáme mnoho informací. Dokonce ani nevíme, jak vypadala. Vzniklo o ní hodně publikací a ve Velké Británii jsou její díla zastoupena v mnoha sbírkách. Známe její rukopis, závěť i pracovní poznámky. Jen tvář se ztrácí v mlze minulosti. Portrét, který vidíte na této stránce, tedy symbolizuje ženu, která mohla nosit návrhářčiny slavné šaty s květinami.

Ví se, že Anna pocházela z finančně zajištěné a vzdělané rodiny reverenda anglikánské církve. Měla dvě sestry a zálibu v pozorování úrodné a rozmanité anglické venkovské krajiny a ve studiu květin.

Věnovala se rovněž uměleckému vystřihování z papíru za pomoci nůžek nebo nože. Její dochovaná vystřihovánka z roku 1707 zachycuje usedlost v zahradě se stromy. Precizně zpracované dílo jde do takových detailů, jako jsou charakteristické tvary listů a květů. To svědčí o uměleckých kvalitách autorky i o důkladné znalosti rostlin a květeny, kterou uplatnila i na některé z raných výšivek.

V dospělosti žila v blízkosti své sestry Mary a švagra v Yorku. Město, které bylo obchodním centrem hrabství Yorkshire, umožnilo Anně seznámit se s městskou módou, jež využívala širokou škálu textilií a vzorů. A protože se jednalo o místo, kde kvetl hedvábný průmysl i obchod, neminulo ji ani setkání s touto vzácnou tkaninou. Ta ji inspirovala natolik, že kolem roku 1726 vytvořila první vzory na hedvábí, v nichž rozváděla zejména motiv stromů v odstínech hnědé, červené a zelené.

Je vysoce pravděpodobné, že Anna nikdy nedosáhla ve svém oboru formálního vzdělání. Neexistují ani žádné důkazy o tom, že by se mu věnoval někdo z okruhu její rodiny. Pořizovala si však vzorníky a rozšiřovala si znalosti v hedvábnictví a nelze vyloučit ani to, že jí nějaký odborník poskytoval soukromé lekce. Jisté ale je, že po smrti manžela její sestry zakoupily dům na Princes Street (dnes Princelet Street) ve Spitalfieldsu, které bylo proslulé textilní výrobou.

Náhoda? To už se asi nedozvíme. Každopádně hugenotští uprchlíci, kteří se zde usadili na konci 17. století, byli zkušenými tkalci hedvábí. Jejich dovednosti a odborné znalosti přispěly k již tak prosperujícímu hedvábnému obchodu v Londýně. Odkaz dávných mistrů zůstává dodnes patrný v georgiánských řadových domech se širokými půdními okny, která měla vpouštět co nejvíce denního světla pro práci na tkalcovském stavu.

V hedvábnictví působily i ženy, ale návrhářek bylo jako šafránu. Anna pravděpodobně úzce spolupracovala jak s mistry hedvábníky, tak i s obchodníky ve Spitalfieldsu. I ona sama později založila mezinárodně úspěšný obchod.