Vývojářka her Oli Machačová: Kdo si hraje, nezapomíná

Bylo by hezké, kdybych si mohla jako vývojářka celý den hrát. Ale tahle práce je trochu o něčem jiném. Vymýšlíme obchodní strategie, zvažujeme, které zahraniční hry zařadíme do portfolia. U nich pak upravuji texty, komponenty, jako jsou třeba kartičky, případně grafiku či nějaké pravidlo tak, aby hra fungovala i v českém prostředí.

U nových her řešíme, co bude námětem, či jasné zaměření na věkovou kategorii. Zabýváme se i takovými věcmi, jako je barevnost. Už víme, že třeba růžová neobstojí, protože by mohla odradit kluky.

Když jsem byla malá, na našem trhu ještě neexistovaly puzzle. Maminka ale byla velká hračička, a tak nám třeba rozstříhala pohlednice, které jsme si pak společně skládali. To mě bavilo. Taky jsme hráli Dostihy a sázky, nejvíc na Vánoce. Kdo je zná, dobře ví, že potřebují delší čas… Dneska maminka trpí demencí, a o to víc si spolu zase hrajeme, protože je to činnost, která přirozeně aktivizuje a procvičuje mozek.

I když už lidem dávno nestačí jenom házet kostkou a šoupat figurkami, tradiční hra Člověče, nezlob se asi nikdy neomrzí. Myslím, že je to způsobeno tím, že oslovuje všechny věkové kategorie, navíc figurky jsou úžasné. Zrovna nedávno jsme přednášeli pracovníkům stacionářů pro seniory a ti si libovali, jak jsou stabilní.

Teď jsme vyvinuli novou řadu Trénink paměti, která je uzpůsobena potřebám starších lidí. Je v ní třeba Maxi Člověče, nezlob se s velkými figurkami, které zlepšují motoriku. Nebo Karty pro cvičení paměti a pexeso, jež spojuje obrázky s vědomostmi. Ideální je, když si v rodině spolu zahrají různé generace, třeba vnoučata s prarodiči. A s pamětí to má také hodně společného, protože emoce jsou pro udržení informací důležité.

V dnešní době jsou populární deskové únikové hry, které vzešly z reálných, kdy se parta lidí musí dostat z nějaké uzavřené místnosti. Na vzestupu jsou také hry na bázi detektivek. Pořád oblíbené jsou puzzle, jen se mění motivy, kdy už lidi víc baví kresby než fotografie, ony se také snáze skládají. Ale snímky českých památek nebo ikonických světových staveb mají rádi pořád.