Článek
Nyní 34letá Eva vybudovala svíčkařskou dílnu Vontree Candle a po pěti letech k ní přidala i chráněnou dílnu. Díky své práci a pomoci ostatním byla v roce 2024, například spolu s herečkou Ivou Janžurovou, zpěvačkou Marií Rottrovou nebo výkonnou ředitelkou UNICEF v ČR Pavlou Gomba, mezi 19 ženami, které prezidentský pár pozval u příležitosti MDŽ na Hrad. Pojďme se ale vrátit na začátek jejího příběhu.
Ztráta sluchu přišla ze dne na den
Eva si dodnes pamatuje ten pocit, když jednou ráno vstala z postele a zjistila, že neslyší, co říkají máma, táta ani bratr. „Příliš jsem tomu nevěnovala pozornost, říkala jsem si, že jsem možná jen unavená, nebo se mi prostě nechce svou rodinu poslouchat. Když jsem ale nerozuměla ani nikomu v autobuse a ve škole, začala jsem být nervózní,“ svěřuje se Novinkám.
Dlouho to tajila a sama sebe přesvědčovala, že je všechno v pořádku. Za pár týdnů se musela svěřit mamince, která si však její změny všimla už dříve.
Nejtěžší bylo přijít o většinu přátel
Dívka, která si do té doby užívala společnost lidí a vždycky jí bylo všude plno, se z extroverta musela stát introvertem. „Bylo to pro mě utrpení. Měla jsem problém zajít i do obchodu pro rohlíky,“ vzpomíná na nejtěžší období svého života.
Rodina při ní stála. „Co se týče přátel, tam to bylo hrozné. Všechny dosavadní kamarádky se ke mně obrátily zády.“ Chodily jí i anonymní zprávy, které zpětně hodnotí jako určitou formu šikany. „Nejhorší bylo zjištění, že za nimi stála má nejlepší kamarádka. Byla jsem úplně sama.“
Největší psychickou oporu jí poskytla spolužačka Anička, přestože se do té doby spolu vůbec nebavily, a po přestěhování z Havířova do Brna partner. „Ze začátku paradoxně vůbec netušil, že neslyším. Dnes už spolu nejsme, ale byl to pro mě takový odrazový můstek, abych se se ztrátou sluchu smířila.“
Eva Vontrobová (třetí zleva) mezi významnými ženami, které přijal prezidentský pár 8. března 2024 u příležitosti MDŽ na Pražském hradě.
Proč zrovna já?
Propadala někdy Eva zoufalství? „Samozřejmě. Tyto otázky si kladu pořád. Na světě je tolik lidí, ale zrovna já z těch všech přijdu o sluch. Co jsem komu udělala? Začala jsem věřit, že je to karma, že mě má ztráta sluchu v tomhle životě něco naučit,“ vysvětluje si svůj osud.
Na základní škole se z jedničkářky stala průměrná žačka s trojkami, které pro ni byly potupné. Před začátkem studia na gymnáziu si o prázdninách myslela, že snad ani nenastoupí. „Přestala jsem se o sebe starat, nečesala jsem si vlasy, byla jsem úplně mimo. Naštěstí mě k tomu rodina dokopala.“
Přestup na vysokou školu byl už lepší, měla tam lepší servis v podobě přepisu přednášek. Na univerzitě potkala i studenty, kteří na tom byli podobně jako ona. S Dominikou, jednou z nich, jsou dodnes nejlepší kamarádky.