Klára Exnerová: Mým snem je věnovat se puzzlím na profesionální úrovni

Už dlouho se frustrovaně držím padesáti minut, které potřebuji na složení pětistovkového puzzle. Mnozí jsou na tom lépe. Když jsem si ale začala hlídat čas, bylo to o hodinu víc. Už v dětství jsem zjistila, že díky puzzlím dokážu nejlépe vypnout. Najednou se všechen stres rozplynul, a čím víc hodin jsem u kompletování obrázku seděla, tím jsem byla šťastnější. Dodnes se k nim vracím. Zrovna před pár dny jsem strávila čtyři hodiny nad skládáním černé oblohy se souhvězdími.

Dlouho jsem netušila, že existuje komunita dospělých lidí, kteří skládají, a že Česká republika je v tomto směru světovou velmocí a ze soutěží přiváží medaile. O své zálibě jsem nerada mluvila, protože jsem se často dočkala reakce: „Ty skládáš puzzle? To mě naposledy bavilo, když mi bylo pět.“

Když jsem se ale v roce 2023 zúčastnila ve Španělsku mistrovství světa ve skládání a dostala se až do semifinále, rozpaky mě opustily. Založila jsem spolek Czech Jigsaw Puzzle Association a pak se rozhodla uspořádat v Ostravě první ročník mistrovství České republiky ve skládání 2D puzzle. Po spuštění registrace jsme měli do dvou hodin téměř vyprodáno. Už teď připravuji druhý ročník, který proběhne příští rok na konci května.

My puzzlaři se často usmíváme a také si stěžujeme na bolesti zad. Na soutěžích hodně z nás potkáte s bederním pásem. Většinou totiž skládáme ve velkém předklonu, a když se po hodině a víc zvedneme, tělo se ozve.

Oceňuji, že v naší komunitě neexistuje rivalita. Ať už někdo soutěží jako jednotlivec, v páru, nebo v týmu, nejvíc bojuje se svým časem. Je pak zajímavé porovnat se s ostatními. Členka našeho spolku Simona Mikešová kvůli tomu založila s manželem databázi myspeedpuzzling.cz, kterou dnes používají lidé po celém světě.

Na letošním mistrovství světa ve Španělsku, které proběhlo koncem září, jsem už moc nesoutěžila, ale starala se víc o organizaci. Jsem součástí komise, jež zastřešuje evropské skládání, a tak mě čekalo jedno jednání za druhým. Byla jsem ale u toho, když naše čtveřice získala stříbrnou medaili v konkurenci 296 týmů z celého světa.

Sledovat v akci Kateřinu Klinkovou, Markétu Freislerovou, Janu Ondrouškovou a Terezu Koptíkovou byl velký zážitek. Holky jsou skvěle sehrané, a tak vnímáte jen osm rychle se pohybujících rukou a slyšíte, co která skládá.

Mým snem je věnovat se puzzlím na profesionální úrovni. Na to ale ještě Česká republika potřebuje čas. Proto se soustředím na práci edukátorky v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Tvořím tady výukové programy pro mládež i dospělé. Pořádáme také zajímavé přednášky. Ráda bych víc inspirovala ženy k tomu, aby se neostýchaly zapojit se do technických oborů, v nichž stále dominují muži.