Článek
Na letošních Letních shakespearovských slavnostech hrajete v Komedii omylů. Kolikáté je to vaše setkání se Shakespearem?
Se Shakespearem jsem se potkal víckrát, než je zdrávo. Třeba v Macbethovi jsem hrál čtyřikrát: při klauzuře ve škole (ročníková práce - pozn. red.), v Divadle v Dlouhé, na Shakespearovkách a u nás Na zábradlí. Pokaždé jsem hrál jinou roli. Většinou ty, které se obvykle škrtají.
Komedie omylů je situační fraškou založenou na záměně dvojníků. Je to žánr, který máte rád?
Poleje mě pokaždé pot. Na zábradlí děláme černé komedie, ale pořád to je schované za nějaké vážné téma. Ve chvíli, kdy máte dělat čirou komedii s cílem pobavit lidi, na mě padne těžká zodpovědnost. Ke komediím přistupuju zkrátka mnohem vážněji.
Gagy mě hodně baví, v tom jsem žák mistrů Jirky Vyorálka a Jakuba Žáčka od nás z divadla. A režisér Vojta Štěpánek v Komedii omylů gagy opravdu nešetří. Je to kulometná střelba, každého něco trefí. A já, když jde o srandu, nezůstávám v koutě. Musím se spíš držet na uzdě, abych se neomámil tím, jak jsem náramně vtipný.
Uvidíme klasického Shakespeara, nebo překvapivý experiment?
Režisér dobře volil stručný styl hraní opřený o text, kde se nevymýšlejí zbytečnosti. Na Shakespearovských slavnostech není nutné překvapovat ani se pouštět do progresivního divadla. To mám možnost objevovat u nás Na zábradlí.
Svou roli Antifoluse Syrakuského miluju, protože tam mám milostnou linku napřed se Sárkou Rychlíkovou a pak řádíme s Anetkou Krejčíkovou. Co víc si přát?!
Potkává vás to často?
Moje první scéna před kamerou někdy v šestnácti sice byla milostná, byl to studentský film Neplavci, ale pak skoro nic. Mě málokdo dává s někým do páru.
V Shakespearově Komedii omylů je k nepoznání. V roli překvapené manželky jeho dvojčete Sára Rychlíková
Jak si to vysvětlujete?
Asi nejsem na první pohled typ, do kterého by se holky zakoukávaly. Proč mě tedy obsazovat? Jedinou výjimkou je seriál Mladá krev, kde jsme vytvořili pár se Simčou Lewandowskou.
Na jevišti jsem hrál spíš v tragických příbězích. Buď jeden z nás umřel, nebo jsem byl násilník a podobně.
Dá se říct, že se s vámi táhne krimi drama z roku 2020 Stockholmský syndrom, kde jste ztělesnil opravdu odpudivý charakter?
To bych neřekl. Dalo mi to spíš možnost ukázat, že umím být zlý, a pak se to po mně často chtělo. A já jsem na jevišti i před kamerou rád zlý. Dělá se mi to dobře. Naštěstí byl každý psychopat, kterého jsem pak dostal, jiný. Ve škatulce se být necítím.
Jak bude vypadat vaše léto?
Už jsem si zvykl, že bývá pracovní. Letos k tomu ještě přibyla práce nad první deskou, kterou jsme s naším triem Vond (já, Jirka Nedbal a Tomáš Pospíšil) po dvou a půl letech dokončili. O prázdninách k ní ještě budeme natáčet klipy. Vypustíme ji na Spotify 7. září a plánujeme k tomu i koncertíky u nás Na zábradlí.