Článek
Je komisařka Anna, ústřední postava ve Vraždách v Kutné Hoře, které se chystají na obrazovky televize Prima, vaší první kriminalistickou rolí?
Ne, tou byla forenzní analytička v seriálu Einstein – Případy nesnesitelného génia (2020). Anna je moje první vyšetřovatelka a trochu samozvaná šéfka týmu. Ten je skvělý jak ve scénáři, tak v civilu. Patří do něj Zdeněk Piškula, Aneta Krejčíková, Jirka Roskot, nadřízeného nám hraje Martin Písařík.
Budeme se u toho bát?
Ne, i přes ten název to je milý seriál pro celou rodinu. Nebudete se muset obávat sednout si před obrazovku s dětmi. Nestřílí se tam, netečou potoky krve.
Utáhnout šestnáct seriálových dílů byl docela závazek.
Nebylo to jenom o mně. Musela jsem to napřed probrat doma, jestli to zvládneme. Kdybych neměla v zádech manžela, maminku, kamarádky, nemohla bych tu roli přijmout.
Ze sedmi schodů k moci (seriál inspirovaný kauzou Jany Nagyové a expremiéra Petra Nečase), které jsem točila brzy po narození první dcery, jsem věděla, že osm dílů se zvládnout jakžtakž dá. Tohle byl dvojnásobný nášup. Přiznám se, že první půlku natáčení jsem byla dost nervózní a vyčerpaná. Od druhé půlky, když už jsem se zajela, rodina si zvykla, s kolegy i režisérem jsme se na sebe dobře napojili, to byla radost. Když to po 87 natáčecích dnech skončilo, bylo mi smutno, měla jsem úplně potáborový syndrom.
Svou práci mám ráda, ale na piedestal jsem ji nikdy nestavěla, nějaký velký tah na branku nemám.
Řeší rovnováhu mezi profesí a rodinou i vaše komisařka Anna?
Ta vychovává víceméně sama osmiletá dvojčata. Musím se mimochodem přiznat, že jsem si jejich představitele Martina a Lukáše celou dobu pletla.
Sama mám mezi holčičkami rozdíl tři roky, to je tak akorát, dvě mimina najednou musí být neskutečný záhul. Obdivuju nejen rodiče dvojčat, ale hlavně všechny rodiče samoživitele, což byla situace, ve které se Anna částečně taky ocitla.
V seriálu Vraždy v Kutné Hoře představuje jejího nadřízeného a nespolehlivého manžela v jedné osobě Martin Písařík.
Ve svém okolí vidím, že u nich pořád něco nevychází, jak čas, tak peníze. Pokud chcete pracovat, musí se o dítě nebo děti někdo postarat. Když nemáte babičku v důchodu, musíte za hlídání platit. A na dobře placenou práci v postavení samoživitele těžko dosáhnete. Půl úvazku je málo. Kapacity v předškolních zařízeních často nestačí. Dítě nedej bože onemocní…
Je to začarovaný kruh. Mám pocit, že systém podpory nereflektuje současné potřeby rodičů. Doteď nezapomenu, jak mě před lety vytočil jeden lidovecký poslanec, který na adresu samoživitelek prohlásil, že si prostě měly líp vybrat.
U obou dcer jste se k práci vrátila poměrně brzy, že?
Sedm schodů k moci jsem začala natáčet deset měsíců po narození starší dcery. Hned nato jsem naskočila do druhé série kriminálky Einstein, kterou jsem roztočila ještě jako bezdětná, a přidal se seriál Sex O’Clock, který natáčeli mí kamarádi. Další rok přibyl seriál Mozaika, kde jsem nemohla odolat příležitosti pracovat s báječnými kolegy a skvělým scénářem. Jednoduše jsem to po první dceři přestřelila.