Článek
„Ať už jsme různě staří, existují věci, které můžeme dělat více či méně a které by mohly trochu posílit naše myšlení,“ řekl psycholog Alan Gow ze skotské Heriot-Watt University. Odborníci podle BBC vyzdvihují tři nejúčinnější způsoby, které pomáhají chránit mozek. Jsou to tyhle.
1. Prostorová navigace
Studie ukazují, že řidiči sanitek a taxíků mají jednu z nejnižší míry úmrtnosti v souvislosti s Alzheimerovou chorobou ve srovnání se zaměstnanci jiných pracovních oblastí. Tihle šoféři používají více než kdo jiný mozek k „prostorovému vnímání“. To lze zlepšovat i sporty jako orientační běh nebo u dětí hraním si se stavebními kostkami.
Oblast mozku důležitá pro prostorovou orientaci, hipokampus (známý i jako mořský koník, který je ve střední části spánkového laloku – pozn. red.), je mezi prvními částmi mozku, které jsou poškozené při Alzheimerově chorobě. A to dokonce několik let předtím, než se začnou projevovat první příznaky.
Zajímavostí je, že taxikáři, kteří strávili roky učením se městských ulic bez použití mapy, mají zvětšený hipokampus. Jedna ze studií ostatně ukázala, co se dělo s mořským koníkem u zdravých mužů, kdy první skupina v průběhu čtyř let trénovala navigační schopnosti, druhá ne. Ti, co na sobě pracovali, neměli žádnou ztrátu objemu hipokampu, těm dalším se v průběhu let zmenšil.
Není však zatím prokázáno, že by zlepšení této části mozku dokázalo Alzheimerově chorobě zcela zabránit. Podle odborníků ale může posilování takzvané kognitivní (související s myšlením a pamětí – pozn. red.) rezervy nástup nemoci oddálit a zmírnit její dopady.
Podle neurologa Dennise Chana z University College London ve Velké Británii posmrtná analýza mozku ukázala, že někteří starší lidé měli rozsáhlé změny v mozkové tkáni související s Alzheimerovou chorobou, přestože za života neprojevovali žádné příznaky. Jedním z důvodů je podle něj vedle genetických faktorů právě hipokampus.
2. Zůstat společensky aktivní
Rozsáhlá studie zjistila, že ti, kteří byli společensky aktivnější ve středním a pozdějším věku, měli o 30 až 50 procent nižší riziko demence.
Sociální aktivita může také oddálit příznaky. Jiná studie, která zahrnovala 1 923 starších účastníků, ukázala, že u těch, kteří byli nejméně společensky aktivní, se demence objevila v průměru o pět let dříve než u nejaktivnějších.
Vždyť lidé, kteří udržují čilé sociální kontakty, mívají zpravidla také méně stresu. Chronický stres je naopak spojen se ztrátou neuronů v hipokampu.
3. Celoživotní vzdělávání
Čím více let se člověk vzdělává, tím nižší má riziko demence. Náš mozek prosperuje díky výzvám a novinkám, protože tím posiluje oblasti mozku nejvíce náchylné ke stárnutí. Podle BBC vědci prokázali, že když udržujeme mozek aktivní, zpomalujeme tím kognitivní úpadek.
Klíčovým důvodem je, že učení vytváří nové neurony a zároveň posiluje ty stávající, což může chránit proti stárnutí a buněčné smrti. To je neuroplasticita „v akci“, což je schopnost mozku přizpůsobovat se a měnit se během celého života.
„Právě tato plasticita a schopnost regenerovat nové nervové buňky a synapse dávají lidem odolnost vůči Alzheimerově chorobě,“ uvedl neurolog Chan.
Existuje řada cest ke zlepšování kondice mozku. Dobré je třeba zahradničení, protože bylo prokázáno, že pomáhá zachovat kognitivní funkce, nebo zapojení se do knižního klubu či prostě diskutování o tom, co čteme, s partnerem.
Podle Chana zkrátka „vyhrávají“ kvalitnější život ti, kteří jsou fyzicky, intelektuálně a společensky aktivnější.
