Článek
Chtěla jste být původně policistkou. Jak jste se k tomu dostala?
Po základní škole jsem si říkala, že by to chtělo něco praktického, co se dá využít, ať se stane cokoliv. Tak jsem nastoupila do prvního ročníku bezpečnostně-právní školy, ale řekla jsem si, že bych mohla zkusit přijímačky na konzervatoř. Jen tak, kdyby náhodou. A ono to vyšlo. Tak jsem přestoupila na konzervatoř.
Umíte střílet?
Měli jsme tam takové vojenské testy. To byl běh, sebeobrana, šplhání, střílení a spousta dalších věcí. Probíhaly každý měsíc, porovnávali jsme si výsledky, to mě hrozně bavilo. Ale pak jsem začala zpívat.
Kdy přišla ta chvíle, kdy bylo jasné, že zpívání vítězí?
V polovině prváku jsem zjistila, že mám skoliózu a nebudu moct stoprocentně dělat všechny věci, které bych měla. To byl impulz, kdy jsem si řekla, že to risknu, vsadím všechny karty.
Vaším vzorem byla odmalička Beyoncé. Platí to pořád?
To je moje celoživotní láska. V tom, jaký má hlas od přírody, jak s ním dokáže pracovat a zároveň dělat obrovskou show.
Ukázka z klipu Harder
Vycházíte tedy z R&B. I proto zpíváte anglicky?
Mně to jde anglicky lépe. Ráda bych zpívala česky, ale zatím to nějak moc neumím.
Ale s angličtinou možná v Čechách narazíte na nějaký strop…
Máte pravdu, český song High Speed, který jsem nazpívala s Benem Cristovaem, má daleko větší sledovanost. Samozřejmě na tom má podíl i Ben, ale čeština je pro české publikum přístupnější.
Váš klip People je točený v lázních v severočeské Bílině. To je úžasný kraj, který má v sobě takovou zašlou slávu, patinu. Jaký k němu máte vztah?
Vyrůstala jsem tam a vnímám klady i zápory. Mám to tam hrozně ráda, to okolí, přírodu. Všechno, co tam je, ke mně patří, a jsem moc ráda, že jsem to mohla využít i k natočení klipu. Zámek a lázně jsou zrekonstruované a je to tam fakt krásné.
Část, kde se natáčel videoklip, byla ještě před rekonstrukcí, takže byla obrovská výhoda, že nás tam pustili a mohli jsme si dělat, co chceme.
Takže už jako dítě jste zpívala v Bílině?
Ano, my jsme tam měli i soutěž Bořeňská čarodějnice. Pamatuji si, že to bylo super.
Co je vaší metou v hudební kariéře?
Chtěla bych zpívat pro lidi, a čím víc jich bude, tím to bude lepší. Samozřejmě cíle se s postupem času mění. Ale jeden základní zůstává – vyprodat O2 arenu. To se stane za hodně, hodně dlouho, ale je to můj sen. Byla jsem vychována tak, že když něčemu budu věřit a budu pro to dělat maximum, tak se to jednou splní.
Hlas máte, ale co je ta zásadní věc pro to, aby se člověk dostal do O2 areny?
Myslím, že hlas, žánr, repertoár, který člověk dělá, aby zaujal co nejvíc lidí. Nemám zatím moc komerční písničky, dělám to tak, jak umím, a zkouším nové věci. Spíše jsem se zaměřovala na Eurovizi, díky které se člověk dostane mimo republiku. Chtěla jsem to zkusit.
Nějak to nevyšlo, ale to je běh na dlouhou trať, tam se lidi běžně hlásí několikrát. Pro O2 arenu by to myslím chtělo přístupné, chytlavé, jednoduché písničky v češtině.
Elly, ukázka z natáčení Harder
Co je vaší vášní kromě hudby?
Devět let jsem jezdila na koni, láska ke koním, pejskům, to je moje vášeň. Volný čas většinou trávím v přírodě. V soukromí jsem introvert. Mám dvě osobnosti, jedna je Eliška, která je jiný člověk než Elly na pódiu. Mám to takhle rozdělené. Každá má vlastnosti, které ta druhá nemá.
V novince Harder zpíváte „Myslela jsem, že to bude těžší“. O čem píseň je?
Je o tom, že člověk se bojí udělat nějaký krok, ať už v soukromém životě, nebo v práci. Má pocit, že to bude hrozně těžké nebo nereálné. Potom ten krok udělá a zjistí, že se svět nezbořil, že to tak hrozné nebylo a nic se nestalo. Spousta lidí kolem mě měla poslední dobou tyhle myšlenky. Na základě toho jsem chtěla o tématu něco napsat. Že se prostě nic nestane.
Je lepší budoucnost neplánovat?
Máme nějaké body, kterých se držíme, ale někdy přijdou věci jako song High Speed, který se vůbec neplánoval. Najednou to přišlo a během měsíce byl song hotový. Spousta věcí přichází náhodou a díky tomu se náš původní plán změní.