Článek
Sama autorka, rodačka z Karviné, má k tomuto koutu naší země a k jejím moderním dějinám, mnohdy ne všeobecně známým, blízko. Původně překladatelka a nakladatelka na sebe výrazně upozornila svým literárním debutem Šikmý kostel, na který navázalo pokračování v podobě Šikmého kostela 2. I v nich na příbězích běžných a obyčejných lidí ilustrovala dramatické dějinné události česko-polského pomezí dvacátého století.
To území, které bylo po mnichovské konferenci na podzim 1938 přiřknuto Polsku, což způsobilo ne zrovna laskavé vyhnání třiceti tisíc českých obyvatel. Po napadení Polska hitlerovským Německem se stalo součástí říše a noví páni se k polským obyvatelům zachovali snad s ještě větší krutostí. A v tomto rozpolceném světě leží i vesnice Životice.
V noci ze 4. na 5. srpna roku 1944 v ní partyzánská skupina Józefa Kamiňského podnikla poněkud neuvážený a špatně připravený útok, který zaplatili životem tři příslušníci gestapa. Pomsta na sebe nenechala dlouho čekat a nabyla zrůdných rozměrů.
Hned 6. srpna bylo na místě povražděno šestatřicet obyvatel, kteří s akcí neměli nic společného. Dalších čtyřicet bylo odvlečeno do koncentračních táborů.
Tak jako v případě Šikmých kostelů, pracuje i v této knize Lednická s hlubokou historickou i místopisnou znalostí. Čerpá z archivů i vzpomínek a čtenáři, v našem případě posluchači, tak připomíná, či spíše odhaluje události, které nejsou ve všeobecném povědomí zapsány zdaleka tak jako lidická tragédie, ale rozhodně nesmějí být zapomenuty.
Spisovatelka Danuta Chlupová: Ve svém životě polštinu a češtinu střídám
Karin Lednická: Všichni můžeme téměř všechno, v tom procesu se občas ztrácíme
Může se vám hodit na Zboží.cz: Audiokniha: Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie - Karin Lednická