Hlavní obsah

Vráťa Ebr se o své nové knize bonmotů a citátů vyjádřil, že je o pijácích

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vráťa Ebr vydal už osmou knihu bonmotů O pivu, pijácích a nepijácích, která začíná nejstarší zprávou z roku 448 o uherských Slovanech, pokračuje citáty známých osobností, které si zaznamenává dlouhá léta.

Foto: archiv, Právo

Autor knihy O pivu, pijácích a nepijácích říká, že gurmánství je radost.

Článek

Vydal jste už osmou knihu ze série Nejen bonmoty a citáty. O čem je?

Navazuje na ty o blbosti, o knihách, o jídle a jmenuje se O pivu, pijácích a nepijácích. Začíná nejstarší zprávou z roku 448: „Uherští Slované tehdy uctili byzantské císařské posly ječným nápojem“ a pokračuje anekdotami, básněmi a dvěma pivními otčenáši.

Připravil jsem ještě svazeček Zabijačka očima literátů, kde kraluje Jaroslav Seifert verši ze sbírky Chlapec a hvězdy. Třetí kniha je věnovaná legendární čínské restauraci ve Vodičkově ulici v Praze, která byla otevřena v roce 1958. Je tam i historie celé této ulice včetně zážitků s Janem Werichem a dalšími.

Vím, že máte mnoho památníků s odpověďmi známých lidí na vaši otázku. Kdy jste s tím začal?

Dělal jsem to, když jsem nastoupil do Arbesova knihkupectví na Smíchově. To byl rok 1969, rok nato jsme už dělali besedy v klubu U Bílého koníčka na Staroměstském náměstí. Prvními hosty byli František Filipovský s Pavlínou. A tam mě napadlo, co kdybych je požádal o zápis.

Následovali Jaroslav Foglar, Aleš Ulm a další. Také jsem začal dělat autogramiády, a to hlavně díky Petru Novotnému, který tehdy ještě moderoval Fešáky. Činím tak dodnes, další bude 3. června v Praze v Salmovské literární kavárně.

V lednu jsem si odpovědi spočítal a došel k číslu 4151. Je tam spousta známých lidí, bohužel mnoho, kteří přešli na stranu většiny a nejsou s námi. Je to literární dílko neohraničené časem.

Na jakou zajímavou průpovídku si pamatujete?

Jako důchodce si už nepamatuju skoro nic, ale v zápisnících si mohu připomenout třeba odpovědi sexuologa Radima Uzla, který vládne humorem. Vtipně pokaždé odpovídal František Nepil. Kdysi jsem mu dal otázku: Jaký máte zlozvyk při čtení?

Řekl: Zlozvyk při čtení nemám žádný, zlozvyk mám při jídle, čtu. Nejkratší odpověď měl Miroslav Horníček na otázku: Který autor bude nejčtenější v roce 3000? Žádná sláva, co se týče té otázky. Já, Horníček, řekl mi. Vážím si odpovědí s kresbou, což mi udělali Honza Kristofori, Jeňýk Pacák, Vladimír Komárek, asi čtyři na celou stránku, Petr Urban. Je to příjemné listování.

Reklama

Související články

Úvahy nad nesamozřejmostí českého bytí

České národní vědomí se orientovalo podle jazykového pojetí národa Josefa Jungmanna a nikoli podle pojetí Bernarda Bolzana, že národ je konstituován...

Výběr článků

Načítám